Autor: Jiřina Veselá
Zdroj: Rovnost, 16. 5. 2005

Anorexie a bulimie jsou psychogenní poruchy příjmu potravy. Jedná se o dvě strany jedné mince: anorexie je snaha zabránit zvýšení hmotnosti omezením jídla, bulimie je pak následně záchvatovité přejídání se zvracením. V extrémních, nikoliv však vzácných případech končí tato porucha smrtí.

Mentální anorexií nebo bulimií, poruchami příjmu potravy, trpí podle odborníků možná až každá dvacátá dospívající dívka. Mnozí rodiče však zůstávají tváří tvář tomuto faktu zcela bezmocní. Podat jim pomocnou ruku by měla nová publikace Manuál pro rodiče, kterou u příležitosti dnes začínajícího Týdne pro mentální anorexii a bulimii vydal Zdravotní ústav se sídlem v Brně s podporou Ministerstva zdravotnictví.

"Rodiče by měli být těmi, kteří by si včas měli všimnout, že se s dítětem něco děje. Měli by proto vědět, jak tyto poruchy odhalit a také jak se chovat, když už propuknou," uvedla autorka publikace Jana Sladká, předsedkyně sdružení Anabell, pomáhájícího lidem s poruchami příjmu potravy, která si sama peklem bulimie prošla. "Bulimie a anorexie jsou poruchy, za které se není třeba stydět, o nichž se však v naší společnosti stále traduje mnoho předsudků a omylů," dodala.

Největší nebezpečí obou poruch spočívá v tom, že nemocní je dokáží velmi dobře a velmi dlouho tajit i před těmi nejbližšími. "Rodiče by měli být ostražití, když jejich dospívající dítě začne věnovat jídlu a tělesné hmotnosti nadměrnou pozornost. Je potřeba si všímat toho, jestli dcera nebo syn, protože anorexie nebo bulimie nejsou výsadou dívek, nezneužívá projímadel, zda se jim nezačaly více kazit zuby, nepodléhají častým změnám nálad nebo se nepotýkají s hormonálními změnami," vypočítává ty nejhlavnější Eliška Bartlová za Zdravotního ústavu.

Publikace obsahuje rovněž konkrétní rady, jak se rodiče mají chovat, když se jejich podezření potvrdí. Vše je shrnuto do přehledných paragrafů: Nemluvte o vzhledu, buďte trpělivý, nekritizujte a snažte se vcítit do postavení nemocného dítěte nebo dospívajícího. "Dovolte, aby si dítě trpící anorexií nebo bulimií samo stanovilo požadavky kolem jídla, ale nebojte se do nich začlenit svoje potřeby," shrnula Bartlová. Zásadou je stanovení pravidel - tak, aby se daly dodržet. "Je lepší dosahovat malých úspěchů než velkých neúspěchů," soudí Sladká.