Diskuzní fórum

**Simona** » 2011-12-28 02:24

Holky prosím Vás byli jste někdo na hospitalizaci? Jak to probíhá? Pomůže to? Musí člověk ležet v nemocnici, či dojíždět?Mám bulímii. Moc děkuji za odpověď...

**Marcela** » 2011-12-28 02:25

ahoj Simi:)
Já jsem byla dvakrát na psychiastrii jednou v Opavě a po druhé v Ostravě..celý pobyt na psychiatrii z mentálni bulimii probíha takhle:docháziš na jogy, chodiš na individualni psychoterapie, zapisuješ si kolik toho sníš a vypiješ-kolikrát si šla zvracet..--- doktoři ti možna daj nějake prašky na uklidněni jicenu a žaludku..(to pro to abys nezvracela) jde hlevně o to abys přijala sama sebe tak jak vypadáš.. celý pobyt se zaměřuje na tvou celkovou psychiku..protože to psychika je nejhlavnější důvod naši nemoci (bulimie).. držím palečky měj se krásně a zase napiš :))

**Simona** » 2011-12-28 02:26

Marcelko, díky za odpověď. A o hospitalizaci v nemocnici nevíš? Za jakých okolností nastane? Nedovedu si představit být v nemocnici... asi jsem srágora..Vyšetření určitě chci podstoupit i sezení s psychiatrem ale to být v nemocnici nevím.. to nedokážu zkousnout.. přijít v ten čas o rodinu a práci..co ty Marceli, pomohlo ti to? Vyhrála jsi? Co tě přimělo k tou vyhrát nad tou zrádnou nemocí? Díky za reakci a přeji vše nejlepší a ať se ti daří a jsi šťastná

**Míša** » 2012-01-02 15:42

ahoj, to o čem píše Marcela je hospitalizace v nemcnici...jseš tam (spíš tam) několik týdnů a děláš to o čem marcela psala - relaxace, zapisování jídla, dochízíš na terapie...
ještě existuje denní stacionář - to v nemocnici nespíš, ale jinak tam jsi celý den - několik týdnů (na noc jezdíš domu). Zde si můžeš přečíst více o hospitalizaci: http://www.anabell.cz/index.php/poradny-lekari-kliniky/klasicke-metody-lecby/487-psychiatricka-klinika-pri-fakultni-nemocnici-brno-bohunice
K hospitalizaci dojde, když si to přeješ, když vidiš, že ambulantní léčba nepomáhá...
od kud jsi? potřebuješ nějaké konkrétní kontakty na terapeuty - nemocnice? nebo víš, kam se obrátit?

**Alena** » 2012-01-04 11:29

Ahoj Miško,

znovu čtu tvoji radu a pomoc. Víš mám strach z té hospitalizace, pořád mám dojem, že stejně je to v mojí hlavě a pokud to sama nezlomím, doktoři mi moc nepomohou.Upřímně si nedovedu představit, že budu někde tři týdny ležet a co..práce a všechno mi bude stát a nejsem na to zvyklá "nic" nedělat :-( procedury.. joga.. psychiatr.. ambulatně k němu docházím a mám antidepresiva. Zatím nic víc a on si myslí, že to sama zvládnu. Jsem z Olomouce. Máš zkušenosti s někým komu ten "pobyt" pomohl? Já mám strach, že stejně jak to skončí tak se to vrátí do svých kolejí.. teď už nezvracím skoroo vůbec, ale problém tu asi stále přetrvává (1xdo měsíce)

**Míša** » 2012-01-04 13:55

ahoj Alenko, no v první řadě teda gratuluji, že jen 1x do měsíce - to je úžasný!! často to je tak, že se prostě ty intervaly prodlužují: nejdřív každý den, pak 2x týdně, pak 2x do měsíce, pak jednou za půl roku...vypadá to, že jsi na dobré cest!
A chodíš k tomu psychiatrovi i na psychoterapiii, nebo se tě jen tak zeptá jak se cítíš, předepíše další recepis...?
Ad hospitalizace: jasně, je to v tobě, pokud chceš, necháš si poradit, necháš se vyléčit:--) odborníci určitě pomohou - výsledky mají dobré, jinak by to nedělali :--)

chápu, že je to ale otrava, takle chybět v práci a nebýt s rodinou...ale pokud zvracíš fakt jen 1x do měsíce a jinak funguješ úplně normálně, tak snad hospitalizace opravdu není nutná....nebo ty myslíš, že je? jak se cítíš? jak jíš během běžného dne?
ano, znám lidi, kterří byli hospitalizovaní a nyní jsou ok...

**Alena** » 2012-01-04 11:32

Ahoj Marceli, moc ti držím pěsti. Pomohlo ti to? Já půjdu asi k nějakému panu doktorovi Šilhanovi, je z OV, nemáš s ním náhodou zkušenosti? Jak píšeš.. je to hlavně o nás samotných a našem rozhodnutí.. každopádně mám strach ať mě do ničeho nenutí či mě nenapíchnou na výživu apod. Váhu mám teď OK, ale chci ten problém řešit. Jen nevím a mám strach do čeho jdu..

**Klára** » 2012-02-24 22:53

Ahoj, já bych se chtěla zeptat, kolik je minimální denní příjem kalorií potřebný k přežití. Mám na mysli ten opravdu nejzákladnější, nejnižší pro to, aby tělo zvládlo třeba jen ležet. Netrpím žádnou poruchou, jen to nemohu nikde dohledat a říkala jsem si, že lidé zde by to mohli vědět. Dík=)

**Míša** » 2012-02-26 14:59

ahoj, tak třeba tady pod tímto odkazem to lze vypočítat: http://www.mte.cz/bmr.php
měj se!!

**ann** » 2012-03-18 15:24

ahoj a tam se udává minimální denní příjem? :-)

**Míša** » 2012-03-19 16:42

ne, tam si lze vypočítat jaké nejmenší množství energie člověk potřebuje pro přežití, aby měl sílu dýchat, pracovalo mu srdce, ledviny, trávicí soustava... jde o tzv. bazální metabolismus.

**Aduška** » 2012-04-06 00:41

Klárko, říká se tomu tzv. Bazální metabolismus, přečti si o tom něco na internetu, existuje i speciální vzorec, který Ti přesně vypočítá, kolik energie potřebuješ, abys přežila..Je to u každého z nás jiné a záleží na mnoha faktorech..Mě to třeba vyšlo na 6 tisíc kJ, měřím 159 cm, vážím asi 58, je mi 19 let a v podstatě denně mám víc jak 5 hodin aktivního pohybu..

**Kateřina** » 2011-12-28 02:27

Dobrý den,chci se jen zeptat.Odmalička jsem byla tlustá a ve 14 letech jsem se dopracovala na 87,5 kg!
Moje praktická doktorka mě tohle léto poslala do Olivovny(dětská ozdravovna) v Říčanech.
Tam jsem za 5 týdnů zhubla 7 kg.Přijela jsem domů a do listopadu jsem zhubla na 59 kg.Měřím 166 cm a je mi 14,bude 15 v květnu.Teď mám momentálně 54 kg.
Moje rodina poznala,že semnou není něco v pořádku,já jsem si to nikdy nechtěla přiznat,ale já jsem asi mentální anorektik.Nechci jíst víc než 600 kcal denně a jím nízkokalorické potraviny,myslím si že jsem tlustá.Moje rodina má o mě strach,jelikož jsem citlivá,nesebevědomá,kostnatá.Mám pořád studené ruce,nohy.Točí se mi hlava,jednou jsem už skoro zkolabovala.už jsem to poprvé dostala ve 12 letech měla jsem to nepravidelně,ale teď už jsem to půl roku nedostala.Je mi zima.Chtěla jsem se zeptat,jestli jsem asi mentální anorektik. Či příznaky anorexie,moje máma si myslí,že jsem psychicky anorektička. :/ Děkuji za odpověd

**Míša** » 2012-01-03 14:26

Ahoj Katko:-)
je fajn, že píšeš!!! No, podle toho co popisuješ to celkm možné je - tedy to, že máš mentální anorexii... byla bys ochozná zajít někam do poradny? s někým si popovídat - snažit se to pořešit, abys zas jedla přiměřene? Todle se stává docela často, že člověk od malička silnější si o sobě stále myslí, že je silný, ač už dávno zhubl...zkus si uvědomit, že dřívější oblečení na tobě úplně vlaje, že? určitě ho už vůbec nemůžeš nosit...nebo porovnej fotky dřívější a ted!! uvidíš velký rozdíl...
Do nějaké té oradny můžeš zajít i s maminkou - podívejte se společně na stránky www.idealni.cz - najdete tam plno informací:-) a můžete zkusit navštívit některou z poraden Anabell - v praze, brně, ostravě, dále příbram a mladá boleslav.
Pokud bys ještě nějak potřebovala poradit, napiš, ráda se pokusím odpovědět!!--)

Zatím se měj!!!

**Aduška** » 2012-04-06 00:44

Chci se zeptat, nevíš kde sídlí ta poradna v Praze?? Děkuji za odpověď :)

**Míša** » 2012-04-06 14:16

jasně, že vim;-) je to Drtinova ulice č. 2a - to je Praha 5 - hned za tím obchodním centrem na Andělu. Blíže asi tady: http://www.anabell.cz/index.php/kontakty

**Aduška** » 2012-04-08 12:25

Tak mocinky děkuju, tam kousek pracuju..

**Any** » 2011-12-28 09:56

Ahojky holky :)
tak jak se Vám daří? přez ty Vánoce je to peklo co ?no ja to pořád nějak nezvládám....nevíte někdo o dobrém psychologovi v Moravskloslezském okresu??
děkuji a silnou vůli všem :)

**Misha** » 2011-12-31 00:24

jo. bylo to peklo. ale ani ne kvuli samotnemu jidlu, spis kvuli rodine. ale je nekdo z pohodove rodiny, kdo ma PPP? nikoho takoveho neznam :-)

jsem z MS kraje, chodila jsem k psycholozce, ktera PPP vubec nepochopila :/ takze ti asi neporadim. je to tezke. kazdopadne hned bych se zeptala daneho psychologa, jestli se na to specializuje, jinak to snad ani nema smysl, jak jsem sama bohuzel zjistila.

**Míša** » 2012-01-03 14:34

ahoj Misho, asi máš pravdu;--) skoro vždy za to může i (ale nejen to) něco z rodiny...
jejda, to je mi líto, žes neměla dobrou zkušenost...a ted někam chodíš? a jak jsi na tom?
Zatím se měj:--)

**Aduška** » 2012-04-08 12:31

Nejhorší je, když nemáš podporu rodiny..Ke mě máma přistupovala tak, že když jsem nechtěla jíst, vyhrožovala mi léčebnou..Nebo mi udělala jídlo a stála nade mnou u stolu, dokud to nesním..Když jsem jí za 2 roky řekla, že na intru zvracím, ještě se mi vysmála..Nakonec mě vyhodila z baráku, teď se živím sama, mám peníze..a beru projímadla..

**Míša** » 2012-01-03 14:30

ahoj Any!!--)
jojo ty Vánoce jsou všeobecně náročné - a to nejen pro lidi s PPP...:--()
Ad kontakty, zkus mrknou tady: http://www.anabell.cz/index.php/poradny-lekari-kliniky/klasicke-metody-lecby, nebo tady: http://www.idealni.cz/kontakt_list.asp - všichni uvedení by měli mít s PPP terapeutické zkušenosti. Držim palce!! Pokud si nikoho nevybereš, ještě písni, podívala bych se ještě do dalšího seznamu:--)
Měj se!!!

**Simona** » 2011-12-28 10:29

taky ty Vánoce stály za pytel.. proč se vše točí kolem jídla ... jak dlouho jsi nemocná? Pomáhá ti něco nebo někdo? Mě psycholog a psychiatr.. uvidíme.. jen mám strach, že už nezachráním manželství.. manžel čekal že se uzdravím brzo ale ono to nejde a mu došla trpělivost.. díky jídlu mám na stole rozvodové papíry:-(

**Any** » 2011-12-28 16:57

Krasny vecer Simi,ja uz +- 8 let, ale nejvic se to rozjelo pred 5 lety...od te doby v tom uplne plavu...bud nejim kdyz mam silnou vuli ..a kdyz to na me zase prijde ..tak se zase prejidam:( je to opravdu desne ..uz jsem si sama sobe odporna.byla jsem jednou u psychologa u nas ve meste.ale moc mi to nepomohlo.asi bych spise nejakeho specialistu , ktery se primo zabyva mozna i PPP, jestli nekdo takovy je..A jak dlouho se uz Ty trapis? bohuzel druzi nechapou jak tezke je to s necim takovym prestat...snad bude mit pochopeni :)a vse bude dobre , neboj :)))

**Simona** » 2011-12-29 05:47

ahoj Any, trápím asi deset let.. prostě jsem tím řešila všechny stresy (a řeším), teď už tolik nezvracím, nebo ne z takového množství jídla.. ale přecijenom prostě občas zklamu... nevím jak prostě zapomenout na jídlo jako hlavní bod dne a prostě přijímat ho s chutí jako nutnost k životu ne přejídání a trápení.. ufff kéž by se to podařilo.. co v tom brání?! Sama nevím. Teoreticky vše vím co je špatné ale nedokážu to převést do praxe :-((

**Míša** » 2012-01-03 14:38

určitě existují i specialisté na PPP - mrkni na moji odpověd, co jsem psala víše. nebo mne ještě napadlo, zavolejte na linku Anabell - tam by měli mít velký přehled o kontaktech, pozeptejte se. Bližší info k té lince Anabell zde: http://www.anabell.cz/index.php/anabell-brno/klientske-centrum/linka-anabell
Držim pěsti!!!

**Aduška** » 2012-04-08 12:34

Any, jsem na tom úplně stejně jako ty..Jsem schopná třeba 2 dny hladovět..Pak už to nevydržím, tak se strašně přežeru, vezmu si projímadlo..A pořád dokola..Bohužel tohle nepochopí nikdo, kdo si tím sám neprošel..

**Míša** » 2012-01-03 14:36

jejda...to je mi líto...a co takle ještě partnerské poradny? myslíš, že by se to dalo zachránit? od kud jsi? chceš nějaké kontakty??

**Aduška** » 2012-04-08 12:37

Bydlím na Praze 4..Chceš vidět, jak jsem vypadala ve stavu Anny?? Koukni na můj Fb, jsem tam Aduška Blondí Kafíčko Lexová..
Mě pomáhá už jen to, že si tady můžu napsat s holkama jako já..

B. » 2011-12-28 14:47

Ahoj holky, já jsem byla na ty nejtenčí hranici, kdy jsem si v poslední chvíli za pomoci přátel a rodiny uvědomila, co se děje, a že jsem schopna s tím ješte neco dělat. Čekala jsem jak bude snadný nemyslet na jídlo, na počítání kalorii, na strach vzít si o kousek navíc jen abych nepřibrala... Začalo to tím,že jako malý mi furt říkala babička, jak bych se nemela cpát, že už ted jsem tlouštík. Na základce jsem byla nejmohutnější z mých kamarádek a vždycky jsem se cítíla hloupě. Každé léto jsem se strachovala, až mě nekdo bude tahat na koupalište, protože tam je videt snad všechno. Loni jsem začala se svým starším kamaradem vojakem chodit behat. On že potřebuje kondičku do armády, ja si řikala, že aspon neco zhubnu. Skončilo to tak, že jsem denne behala 7 km, pote doma hodinu skakala na švihadle, a přitom za den snedla jeden bíly jogurt a dve jablka... začinalo mi byt zle a když už jsem to nevydržela a najedla se pořádne, sedela jsem v pokoji na posteli, zvedal se mi žaludek a ja si řikala, že přeci nepujdu zvracet jako ty nemocny holky o kterých se všude piše. Parkrát jsem to ale nevydržela a zvracet šla. Bylo mi špatne ze sebe, že jsem toho tolik snedla, za tu dřinu cvičení, a že to bude všechno zpátky. Nechtela jsem. Lichotilo mi,že si lidi okolo me začali všimat, že jsem zhubla a ješte vic mi lichotilo,když řikali, že bych mela začit už jist a neblbnout. Přišlo letošní září a maturita předemnou. Musela jsem si vybrat tema své maturitní práce a já sáhla po poruchách přijmu potravy. Nic jsem v tom nehledala, jen, že to není težky tema a ja bych mohla při obhajobach obstat. Napujčovala jsem si par knižek a po ceste z knihovny jsem s temi knižkami stravila par hodin v parku. Videla jsem se ve všech příznacích. Přes každosekundový myšleni na jidlo a počitani kalorii, kolik toho mužu a nemužu snist až po mé občasne zvraceni. Řekla jsem to svým nejlepším kamaradkam a ty mi pomohly. Mlžete mit ale kolem sebe tolik lidi, jenž vám chtejí pomoct, ale nejduležitejši je, pokud chcete vy sami. Pokud na sebe dokážete najít neco hezkeho, pokud se začnete mít rady. Já už ted dokážu snist skoro všechno, bílemu pečivu se ale vyhybam dodnes.Držím palce vám všem! je to težky, ale i tyhle nemoce se dají porazit!

**Míša** » 2012-01-03 14:41

téééda!!! úžasnej příběh!! mam husí kůži :-)

to je úžasný, žes to překonala!!! a jak tti ty kamarádky pomohly? chodila jsi někam na terapie? nebo jsi postupovala podle svépomocných manuálů?? a co amturita?? dalas to?--)
Držím pěsti, at jsi štastná a spokojená :--)

**Blanka** » 2012-01-22 18:14

nikam jsem nechodila, nechtela jsem tim ubližit mamce, trvalo to o to dyl ale tak nejak všechno jde jak ma :) holky se snažili byt semnou každou chvilku a nenapadny podstrkovani čokoladek a oslazovani kafe a tak :) je to jedna z nejhoršich nemoci.. jinak me to čeka až letos v kvetnu a práce už je skoro hotova :) a dekuju!

**Míša** » 2012-01-24 13:20

neni zač děkovat!!!-) ano, je to dost vážná nemoc a je těžký se z toho dostat - si fakt dobrá žes to zvládla bez terapeutů!!! klobouk dolu a držim palce ať už máš od toho navždy pokoj!!!

**Adéla** » 2012-01-04 13:28

Obdivuju tě!!! Jaks to dokázala??? Moc ti to přeju a doufám že matura je v pohodě ;o)
Jinak já teď už rok bojuju - do září v pohodě a od začátku školy jsem do toho zase spadla :o(

**Míša** » 2012-01-04 14:08

ahoj:--) a chodíš někam na konzultace???

**Blanka** » 2012-01-22 18:16

Adelko človek musi chtit uplne maximalne. misto večnýho myšleno na jidlo jsem myslela na to, že to musim dokazat... nebyla jsem ale v ty konečny fazi, byla to ta absolutni hrana a ja to naštesti zarazila ,,včas,, ... od začatku školy? ve škole nejakej problemy nebo tak?

**Adéla** » 2012-01-30 21:10

Jj na konzultace chodim do Anabell a k nutriční..... Škola byla šílenej stres - matura!!!
Teď jsem od začátku roku doma a hrabu se z toho... Už jakž takž jim - jem ni dělá problém velikost porcí a největší můj problém je přestat být závislá na pohybu - což se mi do teď nedaří :o( Jinak ještě jednou klobouk dolů před tebou ;o) Jsi úžasná :o)

**Míša** » 2012-01-31 14:47

tak alespon místo fyzicky náročného pohybu jen nějaký nenáročný a přirozený - vycházka, uklid bytu, nakupování a tak:--) moc držím palce!!--)

**Adéla** » 2012-02-01 21:40

díky moc za palečky :o*
Nejhorší pro mě je že potřebuju být pořád unavená - když jsem unavená tak se cítím úžasně :o( a taky se strašně bojím že když s pohybem najednou přestanu tak naberu šíleně rychle což já nechci aby se mi nevytvořily strije :o( To mam problémy co??? Ale zatim jsem o tom nikomu neřekla - strašně se za to stydim.....

**Míša** » 2012-02-02 13:03

ježkovy zraky "potřebuju bejt unavená" no teda!! já pár let trpěla únavovým syndromem - byla sem furt šíleně unavená, slabá jak moucha a všechno mně zmohlo - nemohla jsem nic dělat. Do ted z toho nejsem 100 % venku a představa pocitu únavy mne děsí naprosto šíleně - nesnášim ten pocit!!!! Uf, tak to jen tak, jaké existují uhle pohledu - to tě nijak neodsuzuju, každý to prostě máme jinak, každý má svá trápení. Taky sem se za to vždy styděla, že sem lemra, že sem slabá, že nikam nedojdu, bylo mi trapné se furt vymlouvat z návštěv a různých akcí s kamarády...bylo to težké období... nakonec mne zachránila psychoterapeutka na psychosomatické klinice a nakonec jsem si nechala od psychiatra předepsat i antidepresiva - ty jsem brala něco lehce přes 2 roky...
Píšeš, že se z toho hrabeš sama, jak postupuješ? jakou jsi zvolila cestu? máš nějaké svépomocné manuály - knihy? nechtěla bys nějaké si pořídit?

**Marcela** » 2011-12-28 15:45

ahoj Simi:) no ja jsem se s toho nedostala prave naopak je to horší a horší .. na mou vyšku 171cm vážím 51kilo. chci s tim neco delat .. pač se mi narodila pred čtyřmi měsici krasna zdrava holčička a nedokažu se o ni postarat tak jak bych sama chtěla.. ne to netušim ale taky jdu po novem roce.. musim.. nic jineho mi nezbyva.. člověk je v depresich nic se mu nechce atd.. chci se s toho dostat ale sama nevim jak a co bude dal.. taky se mej krasne a napis:))) jak to s tebou vypada... :-)

**Simona** » 2011-12-28 16:15

ahoj Marcelko, díky za odezvu. Nejhorší, že teoreticky člověk vždy ví co dělat ale pak stejně selže.. je to hrůza. Máš úžasné štěstíčko, že máš holčičku, já bych si tak přála dítě. Nevím zda by to moje tělo uneslo. Mám teď 160 a 45kg a tím, že bojuji s bulímií mám strach otěhotnět aby pak miminku náhodou něco nebylo..Přitom miminko moc chci.. proč je bulímie silnější? Budu bojovat,

**Míša** » 2012-01-03 14:46

ahoj simí, je děsně fajn, že chodíš k psychologovi i psychiatrovi!! (jaks psala výše) držím palce!!

**Míša** » 2012-01-03 14:44

ahoj, konečně zas píšu, mezi svátky mi to tu nějak nefungovala - děs...
takže ted někdy jdeš po prvé do Anabell, že? kdy přesně?? budu moc držet palce!! a napíšeš, jak to dopadlo? jaký z toho máš pocit? moc držím aplce, možností řešení je plno...svépomocné manuáy, hospitalizace, denní stacionář, ambulantní psychoterapie, nutriční terapie....

B. » 2011-12-28 16:54

Ahoj Kato,
Anorektičtí pacienti jsou akutně ohroženy zdravotními důsledky nedostatečné výživy a vyhublosti, například:
• Nebezpečí podchlazení, díky zvýšené citlivosti na chlad
• Pleť je nažloutlá, šupinatá, suchá a praská, po těle se vyskytují vyrážky, velmi snadno se dělají modřiny
• Vlasy jsou řídké, suché, lámou se a vypadávají, velmi vysoká kazivost zubů (eroze zubní skloviny -> energetické čištění zubů po zvracení)
• Pomalý pulz (bradykardie), chudokrevnost (anemie), hypoglykemie (málo cukru), nízký krevní tlak, omdlévání
• Poruchy spánku, nespavost, děsivé sny
• Celková slabost, svalová slabost, přecitlivělost na zvuky a světlo
• Nepravidelná menstruace, výrazné křeče (ty bývají způsobeny narušením vnitřní rovnováhy – zvraceni, užívání projímadel)
• Oslabení celkové obranyschopnosti organismu
• Poruchy vědomí, mdloby, časté bolesti hlavy, dvojité vidění

možná by to chtelo nejakou pomoc, mamča by s tebou mela nekam zajit, hlavne to nenech dotáhnout moc daleko, pak je težky se dostat zpatky. držim palce;)

**Simona** » 2011-12-28 18:55

ahojky milá B., co píšeš vše sedí.. "bohužel". Tobě se podařilo vyhrát?

**Míša** » 2012-01-03 14:48

ano, B. se podařilo vyhrát, píše to výše, zkopíruju ti to, je to moc hezký příběh:
Ahoj holky, já jsem byla na ty nejtenčí hranici, kdy jsem si v poslední chvíli za pomoci přátel a rodiny uvědomila, co se děje, a že jsem schopna s tím ješte neco dělat. Čekala jsem jak bude snadný nemyslet na jídlo, na počítání kalorii, na strach vzít si o kousek navíc jen abych nepřibrala... Začalo to tím,že jako malý mi furt říkala babička, jak bych se nemela cpát, že už ted jsem tlouštík. Na základce jsem byla nejmohutnější z mých kamarádek a vždycky jsem se cítíla hloupě. Každé léto jsem se strachovala, až mě nekdo bude tahat na koupalište, protože tam je videt snad všechno. Loni jsem začala se svým starším kamaradem vojakem chodit behat. On že potřebuje kondičku do armády, ja si řikala, že aspon neco zhubnu. Skončilo to tak, že jsem denne behala 7 km, pote doma hodinu skakala na švihadle, a přitom za den snedla jeden bíly jogurt a dve jablka... začinalo mi byt zle a když už jsem to nevydržela a najedla se pořádne, sedela jsem v pokoji na posteli, zvedal se mi žaludek a ja si řikala, že přeci nepujdu zvracet jako ty nemocny holky o kterých se všude piše. Parkrát jsem to ale nevydržela a zvracet šla. Bylo mi špatne ze sebe, že jsem toho tolik snedla, za tu dřinu cvičení, a že to bude všechno zpátky. Nechtela jsem. Lichotilo mi,že si lidi okolo me začali všimat, že jsem zhubla a ješte vic mi lichotilo,když řikali, že bych mela začit už jist a neblbnout. Přišlo letošní září a maturita předemnou. Musela jsem si vybrat tema své maturitní práce a já sáhla po poruchách přijmu potravy. Nic jsem v tom nehledala, jen, že to není težky tema a ja bych mohla při obhajobach obstat. Napujčovala jsem si par knižek a po ceste z knihovny jsem s temi knižkami stravila par hodin v parku. Videla jsem se ve všech příznacích. Přes každosekundový myšleni na jidlo a počitani kalorii, kolik toho mužu a nemužu snist až po mé občasne zvraceni. Řekla jsem to svým nejlepším kamaradkam a ty mi pomohly. Mlžete mit ale kolem sebe tolik lidi, jenž vám chtejí pomoct, ale nejduležitejši je, pokud chcete vy sami. Pokud na sebe dokážete najít neco hezkeho, pokud se začnete mít rady. Já už ted dokážu snist skoro všechno, bílemu pečivu se ale vyhybam dodnes.Držím palce vám všem! je to težky, ale i tyhle nemoce se dají porazit!

**Simona** » 2012-01-04 12:03

ahoj Míšo, díky moc za tvoji odpověď a přeji ti jen ať se ti daří :--)

**Míša** » 2012-01-04 13:57

děkuji, tobě též!!--)

**Marcela** » 2011-12-28 20:24

ahoj Simi:)) člověk musí bojovat až do konce svych sil.. ja uz posledni dobou nemuzu, jsem slaba a vyčerpana ze vseho co se kolem mne deje.. uvidis budes mit krasne mimco:)) dej se hlavne do kupy :)) ja jsem mela taky obavy s toho ze neco nebude v poradku,ale jak to dite v tobe roste jis a jis ani nevis jak priberes:) kdyz jsem otehotnela mela jsem 63kilo na konci tehotenstvi 95kilo po porodu 73 a ted jsem skocila na 51.. zvladnes to:)) :-)

**Simona** » 2011-12-29 05:44

Dobré ránko Marci, jak člověk vidí ty čísla je to síla.. tvoje ideální Váha je asi kolem těch 63kg že? Víš co je nejhorší? Že já nechci hubnout vím jsem hubená jak kost ale nejde to zastavit, je to strašné prostě jídlo je náplast na veškerý můj stres... vím, že kdybych přibrala 5kg jsem kočka ale prostě nevím jak to zlomit překonat a jíst normálně.. Je to tak jedoduché ale složité:-( Písni někdy jak se máš a jak se ti daří. Držím ti moc pěsti

**Any** » 2011-12-29 08:06

Ahojky holky
jak jsem ted cetla ty cisla tak docela koukam , jste strasne hubene:( jak dlouho zvracíte? ja jsem mela takovy ubytek vahy snad pred 3lety.ale ted na svoji vysku 159cm vázim 58kg.a kila dolu nejdou,spise zvracim abych nepribrala..ale clovek je taky porad unaveny, nemocny, porad ho vsechno boli.Chce to vzit silu na to to skoncit.Holky drzim vam pesti :))))

**Míša** » 2012-01-04 14:03

ahoj a co už jsi zkoušela, aby to přestalo? nebo co máš ted v plánu zapojit?? držím palce!!

**Míša** » 2012-01-04 14:00

teda, to jsou váhové výkyvy panečku! to samo o sobě je velký nápor na psychiku!! a taky sem ti chtěla říct, že je naprosto pochopitelný, že se cítíš unavená a že "poslední dobou nemůžeš" - právě miminko už samo osobě (i bez PPP) je hroznej záhul...takže k mimču se potýkat ještě s PPP je fakt síla!! Obdivuju tě!!

**Marcela** » 2011-12-29 10:10

dobré ráničko Simonko:))
Má ideální váha je kolem těch 65kg ... já o sobě taky vím že jsem hhubená (kostí mi jdou vidět,žebra..) jenže to zvracení je silnějsí než mé já!! taky bych chtěla jíst normalně jak se sluší a patří:) jenže něco ve mně mi to nedovoluje.. ma psychika asi.. byla bych štastná kdybych vážila tak 60kg.. to by mi upe bohatě stačilo.. a ne 51kg.. mam se celkove fajn až na to že jsem pořad unavená, malá mi přestava spinkat pres den takže člověk se motá mezi ni a sebou:)) ale jinak ok až na to zvracení a na to že už někdy necitim nohy a kosti mně boli(cele tělo) ... a co ty jinak??:)
AHOJKY Any:) to asi taky neni moc dobre zvracet abys nepřibrala:) ... jak si to udelala zes pribrala?:)) Simi a Any:) mějte se a ozvěte se :) člověka to potěší že pisnete:))) dekuji:)) :-)

**Any** » 2011-12-29 11:11

Ahoj Marci :) no ja jsem hodne zhubla pred tema 3rokama kdyz me to zvraceni tak chytlo to bylo asi 13kg.dostala jsem se na vahu 54.ale od te doby jako by si telo na to zvyklo.a proste kial dolu nejdou vetsinou spise nahoru, nekdy mi to nevadi..ale kdyz me zase chyti ten amok tak portse se snazim ze sebe vsechno dostat ven...clovek pak travi cele dny na zachode v praci se jeste tak drzim...ale kdyz prijdu domu je to silene!!!ale bohuzel silnejsi nez ja :( kdyz jsem byla u lekare tak mi sam rekl , ze z pocatku clovek hubne , vlastne do sebe skoro nic nedostanes , ze ?..ale kdyz je to delsi dobu organizmus z neceho musi fungovat tak si rychle vsechno uklada..a to je asi muj pripad :(
Jak dlouho se ty trapis s nemoci ?

**Bibiana** » 2012-01-31 23:43

Ahoj, nevím proč, vybrala jsem si tebe, prostě musím ti napsat, mám to podobné. Na střední jsem začala s anorexií, pak přešla na bulimii. Poradila mi to kamarádka, kterou za to do dnes proklínám. Byla jsem oplácaná a pěkně před maturou zblbla a zhodila asi 15 kilo za 2-3měsíce. Bulimii ale mám do dnes a je mi skoro 33let, mám dvě děti. Problém je skutečně v tom, že se nenávidím, nemám se ráda, nic na sobě nemám ráda, chci být perfektní a to ve všem! Ale nejsem, bohužel!Chtěla bych být hezká, nejsem, chtěla bych být úspěšná a nejsem,já si to myslím. Vystudovala jsme vysokou, myslela jsme , že si zvednu sebevědomí, ale ne, teď si říkám to dokáže každý, nejsem nijak šikovná.. Proč , už brečím, brečím a nevím jak z toho ven. Nikdo na světě o tom neví, že mám takové trápení! Nemám ani odvahu říci to své kamarádce. Vše samozřejmě dělám potají. Střídavě hladovím a pak se přejím a pak... Ani manžel nemá tušení, není celé dny doma, ani o víkendu. Pomozte mi prosím, jen mám přání, abych to zvládla sama, nemohu jít nikam k hospitalizaci ani k lékaři. Jms e malé město, všichni by to věděli. Dokážu to sama? Prosím napiště někdo, že jo.

**Míša** » 2012-02-02 12:51

ahoj Bibi,
musí to být náročné, zvlášt na malém městě...si teda chudák být na to celé ty roky úplně sama!!! Třeba by t manžel mohl být oporou...co myslíš? myslím, že to člověk může zvládnout sám, ale samo sebou psychoterapeutem je to lepší!!! Doporučuji mrknout na stránky www.idealni.cz - možná tam najdeš pár zajímavých článků. A myslíš, že postupovat dle svépomocného manuálu bys mohla? Objednat si přes net knížku a pak se řídit radami, které bys tam našla? Doporučuji: "Místo činu lednička, aneb když se z jídla stane problém", píše se o ní toto: DRŽÍTE DIETY? Týráte se hladovkami? A přesto nedokážete zhubnout ani deko? TO HLADOVÍ VAŠE DUŠE…po bezpečí, uznání, podpoře… a po lásce....A TENTO HLAD JÍDLEM NEZAŽENETE!
Megabestseller v Německu: jedna z nejuznávanějších knih na pomoc ženám, kterým se nedaří vykročit z bludného kruhu diet a nespokojenosti s vlastním tělem.
Tato kniha vás podpoří instrukcemi PRVNÍ POMOCI i účinnými DLOUHODOBÝMI STRATEGIEMI, jak z tohoto kruhu vykročit ven, jak skoncovat se sebekritikou a naučit se mít ráda sama sebe.

A dále doporučuji od předního českého terapeuta F.D.Krcha: Bulimie, jak bojovat s přejídáním. Obě knížky běžně koupíš ve větších knihkupectvích, nebo se dají objednat v internetových knihkupectvích či půjčit v knihovnách - normálních, nebo i Anabellových. Též si je můžeš objednat pod tímto odkazem: http://www.anabell.cz/images/stories/dokumenty/nabidka_literatury_2012.pdf

Tož, drž se a dej mi vědět, esi se ti ty knihy zdají dobré řešení!--)

**Bibiana** » 2012-02-02 22:13

Ahoj, ty knihy se mi zdají jako bezvy nápad, zkusím je sehnat. Manžel by můj problém nepochopil ani omylem. Je o deset let starší a moje problémy ani jiné ho příliš nezajímají. Mám ho ráda, je hodný, ale někdy si říkám proč s ním vlastně jsem a odpověď je hrozná. Myslím, že jen proto, že by žil sám a jako poustevník a nikoho by si nenašel, zpustnul by a nechci ani dopsat konec. Když jsem s ním chodila, nemyslela jsme si, že to takhle dopadne, ale já nemám nikoho a nemám kam jít s dětmi. Nemohu jít k matce , otci, k nikomu, vůbec nikoho na tom světě nemám kam jít. A manžel to dobře ví, takže je OK a nic neřeší.Matka mě psychicky týrala, když jsem byla malá a pak mě vyhodila, protože dala přednost svému příteli z kriminálu, táta u soudu řekl, že mě nechce, nikdy jsem ho od té doby neviděla, ale vím o něm kde je. Manžel vydělá peníze tak normálně a není zlý, ale není to málo?Není nikdy doma ani o víkendu, jezdí na statek pomáhá tam otci a také tam chová prasata a slepice. Jenže je tam celý den, v zimě jezdí domů v 17hod, je tma, ale v létě až třeba na 21 či 22hodinu. Takže já ani děti ho nevidíme, děti už spí, když přijede. Je to vše tak šílený. Ani na ten statek za ním nemohu jet a ani nechci, protože jeho rodiče mě nikdy nepřijali do rodiny, nejsem jejich dcera a jsem z rozvrácené rodiny, jenže jejich dcera je také rozvedená, to ale nevadí.Dokud jsem neměla děti, makala jsem na statku, bavilo mě to a alespoň jsem byla s manželem, ale teď co mám děti, je to šílené ta samota. Dětičky jsou samozřejmě zlatíčka to jo, ale víš, jak to myslím. Jsem s nimi 24 hodin denně sama, nemám ani zahrádku, nemám kam jít, ani babičku nikoho. Je to naprosto šílené! Mám tu dvě kamarádky, ale ty s náma jsou jen občas.Problém je také právě to, že jsme pak ze všeho zničená vyčerpaná, nepřijdu mezi lidi, jsem jako v izolaci. hrůza, nejedeme ani na výlet, nikam, nevím . Také manžel se ani moc se mnou nebaví, nemá aso co říkat, často mu vše vyčítám,a on pak jen řekne, že ví že je nejhorší a já mu stejně vše pak odpustím, dál žiju jako poustevník až zase přeteče hrnec a já buchnu. To jsou vše příčiny mého přejídání a s tím souvisí i to, že se nemám ráda, manžel mě dříve říkal, že mi to sluší, jsem kočka, také v práci mi třeba lichotily,ale teď už nic takového neslýchám a navíc se nelíbím sama sobě. I v dětství jsem slyšela jak jsem ošklivá, že mám velký nos, chlupaté ruce a nevím co všechno, ještě také velké pysky.... kamarádky říkají, že nejsem vůbec ošklivá, že sjme kočka, ale to je pro mě stejně k neuvěření. Nezlob se, že ti píšu moji situaci, to je stejně jen okrajově, aby jsi trochu měla obrázek o mém životě. ve skutečnosti je to ale ještě horší než píšu. Myslíš si upřímě, že to vše přežiju a zvládnu?
měj se hezky a držím ti také palečky!!

**Míša** » 2012-02-04 14:38

myslím, že ti rozumím...jsem momentálně na rodičovské s jedním dítětem, manžel taky skoro pořád v práci - znám to, když je den příliš dlouhý....snažím se co nejvíc chodit mezi lidi - s kamarádkama, chodit třeba i do různých mateřských center, pokud u vás žádné nemáte - můžeš ho třeba zkusit založit:--) dále se dá chodit do kaváren pro matky s dětma, na hřiště, do bývalého zaměstnání...kamkoli, aby člověk nebyl pořád "mezi 4 zdmi". nebo třeba přes net můžeš zkoušet najít nové kamarádky - třeba na různých servrech pro maminky: www.rodina.cz, nebo www.mimibazar.cz
Nebýt stále sama už je to by ti mohlo trošku pomoci, ne??!!
vypadá to ale, že tvůj manžel je opravdu hodný...nešlo by to nějak udělat, aby byl víc s váma? nejde jet i s dětma někdy na tu farmu (tedy spíš v létě, že?) nebo třeba že by tam jel jen jeden den z víkendu a druhý den byste si udělali hezký rodinný výlet?
A jak staré dětičky vlastně máš?
Jé počkej, ted jsem si vzpomněla, pošlu ti moc hezký článek, nedávno sem na něj narazila, přečti!!! http://www.help24.cz/index.php?page=clanky&view=myslet_i_na_sebe_neni_sobectvi
netvrdím, že je to přesně "tvé téma" ale i tak si dovoluji poslat, třeba tam něco pro sebe hezkého najdeš:--)
a už sisi vybrala jakou knihu si pořídíš?--)
Zatim se drž a těším se na mail:--)

**Bibiana** » 2012-02-02 22:17

Ještě prosím, co kdybychom si psaly na maila, nebude to lepší? Nevadilo by ti to?

**Míša** » 2012-02-04 14:25

ok, chápu, píšeš poměrně intimní věci - napiš mi na elias857

seznam.cz

**Míša** » 2012-01-04 14:05

mne taky bolí celej člověk, když se starám o svou 10 kg dceru (pořád ji zvedám, chovám, nosím..) nejvíc kolena a záda... neházejt to všechno na tu bulimi;-) starat se o mimčo je fakt záhul;--) ty jdeš do anabell, někdy ted, že? písni jak to dopadlo!!--)

**Any** » 2011-12-29 11:14

jestli muzete , pisnete treba meila :) a napisem si tam :)

**Lucie** » 2011-12-30 11:17

Máte někdo zkušenost se závislotí na sportu? Manžel tomu vše obětuje, ale jeho rodina to nevidí nebo nechce vidět a já jsem ta špatná, protože chci, aby ubral,

**Míša** » 2011-12-31 19:06

ahoj Lucko, věřim, že todle je dost nepříjemná situace!!

**Míša** » 2011-12-31 19:12

zkušenoszt s tím vyloženě nemám...ale budě to asi něco jako záv. na hracích automatech, nebo vlastně čímkoli jiném...člověka to pohltí a už ho příliš nezajímá rodina, zaměstnání, ostatní koníčky... rozhodně doporučuju obrátit se na psychoterapeuta! Je asi pravděpodobný, že se manželovi nebude chtít, že? Můžeš klidně přijít na terapii jen ty - poradit se, jak je vhodné v této chvíli postupovat... můžeš mrknou na stránky Centra adiktologie (zabývají se právě všemi druhy závislostí), je tam i internetová poradna, tak se třeba nejprve můžeš pozeptat tam - ke komu bys mohla zajít a tak...
moc držím pěsti!!!!
tady odkaz na tu poradnu: http://poradna.adiktologie.cz/zeptejte-se/

**Míša** » 2011-12-31 19:46

našla sem sympatické rady jak ohledně jídla přes svátky (vánoce, silvestr...) můžete se hodit i během roku při jakýhkoli oslavách. Mrkněte na tento blog: http://mishicka.blog.cz/1112

**Alena** » 2012-01-04 11:23

Holky prosím Vás máte někdo zkušenosti s hospitalizací? V historii diskuze jsem si všimla, že se někdo již ptal. Pomůže to? Nutí Vás k něčemu, nebo je to na Vašem rozhodnutí, jak dalece se Vás hospitalizace bude dotýkat? (jestli třeba umělá strava apod) Podváhu nemám, přibrala jsem od té doby co se snažím (asi 3měsíce) 6ks. Děkuji moc komukoliv kdo napíše. Holky držte se.

**Míša** » 2012-01-04 13:48

ahoj Alenko:-)
osobní zkušenost nemám, ale byla sem tam na praxi a tak...:--()
někomu pomůže, někomu nepomůže - tak je to ostatně se vším, ale zkusit se má vše, že?--) důležité je pokračovat v léčbě i po zkončení hospitalizace. když tě propustí, člověk je většinou celkem dobře nastartovaný k cestě do normálního života, často si myslí, že už žádná odborná pomoc není nutná, ale opak je pravdou...takže i po propuštění rozhodně doporučuji chodit na následné ambulantní terapie - dá se říci, že jen tak se dá předpokláda, že hospotalizace pomůže :--). většinou jsou zminované "procedury" (jídlo, relaxace, terapie, arteterapie..) spíše povinné, když nastupuješ, podepsisuješ denní řád - podepisuješ to, že s ním souhlasíš a že ho budeš dodržovat... Pokud nemáš podváhu umělou stravu by ti fakt nutiti neměli. Zkus tam zavolat, objednat se na vstupní konzultace a uvidíš, zodpovědí ti všechny otázky, které potřebuješ... kde případně by ses chtěla nechat hospitalizovat? V Praze? Brně?

**Jana** » 2012-01-04 19:27

Ahoj,
mám prosbu, jestli někdo nevíte o nějaké ambulanci poblíž Plzně. Díky za jakoukoli zprávu.
Jana

**Míša** » 2012-01-05 16:19

ahoj, ráda poradím:-) ambulanci -tím myslíš přesně co? psychoterapeuta pro ambulantní docházení? nebo psychiatr pro ambulantní docházení?

**Alena** » 2012-01-05 18:14

Miško, díky moc za odpověď uvažuji Olomouc, OV... taky si myslím, že by mi stačila ambulantní péče.. uvědomila jsem si o Vánocích co mi všechno "jídlo" vzalo..

**Any** » 2012-01-05 20:36

Ahojky :)
myslim , ze hospitalizace enni spatny napad.sama osobne bych do toho urcite sla.Kdybych nemela praci.Clovek nikdy nevi, mozna tam jednou skoncim.Uz opravdu nemuzu, je to silnejsi nez ja...Holky jak to zvladate..Taky si vecer uvedomim co vse mi ta enmoc zpusobila, ze ji ennecham znicit mi cely zivot.Ale raaaano? :( vse se toci zas kolem jidla.drzim palce!!a hlavne silnou vuli holky , nedame se

**Míša** » 2012-01-06 18:35

tak si můžeš nechat napsat nemocenskou - jasně, je to nepříjemný, ale jde to... nebo prostě ambulantní terapie - to ted nevím, esi někam chodíš, promin...
a co si to večer vše napsat!!!?? napsat si, co ti ta nemoc vzala (vztahy, zdraví...), jak ses rozhodla s ní zatočit (zítra zavolám do Anabell, nebo psychoterapeutovi...) a taky rozepsat si jídelníček - a to si můžeš nalepit třeba na lednici - a uvidíš co na to budeš ráno řikat ;--)

**Míša** » 2012-01-06 18:31

jasně...zkus si to vše napsat na papír (to co ti jídlo vzalo) - na papíře je to vždy silnější... a pak si třeba napiš jaký to bude bez PPP...;--) držim pěsti!!!

**Stela** » 2012-02-10 16:55

Ahoj Aleno,
píšu sem poprvé. Zkušenost mám s bulimíí. Já si myslím, že pokud je hospitalizace možná, je lepší. Myslím, že je to razantnější a rychlejší krůček do lepší části tvého života. Osobně jsem hospitalizovaná ale nikdy nebyla. Taky jsem si uvědomovala, co jsem všechno ztratila, ale málo platné, bulimie byla silnější.Ta fáze s neustálým zvracením trvala 3 roky. Teď nezvracím už od poloviny dubna loňského roku. Do října jsem také zhubla to, co jsem nabrala s bulimií, asi 5 kilo. Tou jsem totiž po nějaké době už jen přibírala. A o co jsem přišla? O přítele, osobní život, známé, krásné zuby, pořád mi padají vlasy, mám hodně akné...nikam nechodím, jsem vlastně pořád sama...sebedůvěru a podobné, tak to asi ne, já takové věci nikdy neměla. Těď je to ale ještě horší. Taky si myslím, že praktičtí lékaři a zubaři, pokud se pacientům trošku věnují, to musí poznat. Já to štěstí neměla. Chtěla bych všechno vrátit a vypadat jako předtím, proto říkám, věřte mi, začít je důležité hned - ne kvůli jiným, ale kvůli sobě samým.
Stela

**Míša** » 2012-02-12 15:29

ahij Stelo!--) je super, že se ti povedlo uzdravit!--) a jak ses z toho dostala ty? co ti pomohlo?
se sebevědomím se toho dá hodně udělat - jako, že se na tom dá zapracovat :--)

existují různé knížky, návody a tak...co myslíš? co by u tebe na to zabralo?

**Stela** » 2012-02-15 16:34

Ahoj Míšo a všechny,
dostala jsem se ze zvracení, s přejídáním jsem bojovala - do listopadu úspěšně, nyní je to už zase na nic a zase jsem přibrala, protože se asi 2x přejím. Takže už nemám 60 kilo ale 68 kilo na 170cm. Při těch 60 jsem byla štíhlá, mám váhu těla bez tuku 50 kilo (kostra, svalovina...). Tak jsem na tom ted´zase špatně a proto jsem sem vlastně napsala. Co mi pomohlo od zvracení? Hrozně mne bolely zuby, při pití vlažné vody, jídle i mimo. Ve dne, v noci. Měla jsem kyselou chuť v puse. Brala jsem antibiotika na akné a při tom to začalo. Pak jsem si všimla, že mám zuby zašedlé a že sklovina není v pořádku. Zubařka mi slušně řekla, že jsem "blázen", že tam nic nemám. Připadala jsem si jako hlupačka. Na nic se mne neptala, citlivé zuby má prý každý! Nevím, zda tomu dopomohla ta atb (já si myslím, že ano, ikdyž mi to každý vyvrací), nicméně kvůli zubům a té bolesti jsem přestala. Měla jsem je krásné, sněhově bílé, velké, rovné, byla jsem na ně pyšná. Teď si ani nelíčím rty barvou, vidím, že už bílé nejsou. Bolí mne méně, přesto je citlivost veliká. Takže to byl důvod. Všimla jsem si na starších fotkách, že jsem byla hezká, pleť jakžtakž v pořádku, úsměv na tváři. Teď je mi 32, obličej mám zjizvený, flekatý, zuby poškozené. A jsem na tom hůř než když jsem začala zvracet. Menstruaci jsem 2 roky neměla, v prosinci jednou a už zase nic. Cítím, že se to zase nějak rozjíždí a mám strach, že začnu znova. Nemůžu se na sebe podívat, jak jsem tlustá. Knížku od dr. Krcha mám, nesžila jsem se s ní. Nějak ji nemůžu aplikovat do své situace. Kamarády nemám žádné, práci mám sezónní, bydlím na malém městě v rodinném domě. Co by u mne zabralo, nevím. :sad:

**Stela** » 2012-02-15 17:01

Ještě jsem si vzpomněla, že mi taky pomohlo - a to teď vlastně nedělám (no Míšo, tvoje jednoduchá otázka má opravdu sílu), že jsem na bulimii, jídlo, zvracení nemyslela. Po 2 měsících se to začalo znova "klubat" a myšlenky se mi začaly vracet. Třeba jsem se přejedla ovocem, jogurtem, zeleninou, zvracet jsem ale nešla. Pamatuji si jak jsem brečela, křičela, tloukla rukama o zeď...všechno, jen ne zvracet. Hodně mi pomáhala máma, mluvila se mnou třeba i hodinu a vždy mne pak přesvědčila, abych si nazula kecky a šla chodit. A já šla, brečela, utíkala...Musím ještě přiznat, a to bylo pro mne důležité, že jsem si skoro nekupovala jídlo. Několikrát jsem se přejedla třeba ovocem,sýrem,chlebem, minimem co jsem měla doma. Pak jsem to už vyhazovala do popelnice, jen abych to nejedla. A pak jsem kupovala jen jogurty, zeleninu, mléko na kávu a tuňáka v konzervě na večeři. Velkou výhodou u mne byla možnost stravování v restauracích, při mé sezónní práci, kde jsem se nepřejedla. Jenže teď to není aktuální. Možná to vše ale bylo špatně, když teď to není dobré. Já se snažila chovat tak, že žádnou bulimií netrpím. Nechtěla jsem o tom nic číst, mluvit a vím, že jsem chtěla bojovat, chtěla jsem to dostat ze svého těla, ale teď, už sílu zase nemám. tak nevím, Míšo...

**Míša** » 2012-02-16 14:42

ahoj Stelo,

moc ráda se ti pokusím nějak poradit nebo alespon podpořit.
Jen si to chci trošku ujasnit: nyní tedy nezvracíš, ale píšeš, že jsi přibrala - přejídáš se tedy? rozumím tomu tedy dobře? a jak vypadá tvůj normální běžný jídelníček?? zkus mi ho napsat? a co u tebe znamená "přejezení" Jako jestli to je 5 chlebů s máslem, nebo jogurt a talíř zeleniny - nebo to přejezení je spíš o pocitu s jakým to jídlo jíš...?
ted musím končit, ale nejpozději zítra ti napíšu víc, zatím!!--)

**Stela** » 2012-02-16 20:36

ahoj míšo,
já jsem tak ráda, že se můžu někomu svěřit. Děkuju moc. Ano přejídám se a díky tomu jsem přibrala, vážím 68 kilo. Když se přejím, tak v podstatě čímkoli. Prefence sladkých potravin.. např. jak píšeš 5 chlebů s máslem, půl balíčku vařených těstovin samotných, cerální kaše z půl litru mléka. A třeba i něco víc. Přejezení je opravdu velké množství jídla, pak se mi třeba až těžce dýchá.Žaludek mám jak sud. Nezvracím. A tak logicky přibírám hodně rychle. Přejím se, druhý den jsem oteklá, břicho mám pořád velké, cítím že jsem tlustá, vidím se a pak to udělám znovu, když se vidím, jak vypadám. Má to obrácenou reakci. Přímou úměru ve smyslu přejední, pak ještě větší a větší množství jídla. Když jsem štíhlá, tak jím normálně nebo i méně a vyhovuje mi to. Zase jsem to dnes nezvládla. A já potřebuji rychle dostat těch 6 kilo dolů. O principu a zdravém hubnutí vím, vím co bych měla dělat a jíst, ale já nejsem schopná si připravit sama to jídlo a nic jiného nejíst. Já to nedokážu. A musím zhubnout do konce března zdravou dietou s dostatečným množstvím bíklovin 6 kilo. Potřebuji přesně rozepsaný jídelníček na 3 týdny, co nejjednodušší na přípravu, abych se dostala přes to nejhorší.
Když jsem dodržovala svůj normální jídelníček: SN. plátek celozrnného chleba 50g s balením cottage Madeta, 1 kus zeleniny, bílý čaj. SVdopo jogurt a káva s cca 125 ml mléka nebo místo jogurtu jablko, OB. Zeleninová polévka rozmixovaná 400g zeleniny s kuřecím masem cca 150 g, SVodpo.Káva jako dopoledne, tvaroh 250 g, VE tuňák ve vl.štávě s velkým salátem, nebo polévka s krůtím masem, nebo tvaroh se zeleninou, nebo tofu se zeleninou, šmakoun...
Jsem z Děčínska a nejbližší poradna Anb. je až v Praze.. :sad:

**Míša** » 2012-02-17 13:50

ahoj Stelo:-)
je fajn se svěřit, že člověk to alespon trošku ze sebe dostane... můžeš o tom vlastně vůbec s někým mluvit?? Nebo jsi na to sama? Jak popisuješ, že jsi to řešila s mamkou - to je super, že ti pomáhala, mluvila s tebou abys nešla zvracet - myslím, že to byl fakt dobrý postup.
Ad přejídání: jo, už tomu rozumím...máš tedy chut zajíst blbou náladu, naštvanost na sebe sama... myslím, že by ti měla naprosto sednout tato kniha: http://www.kosmas.cz/knihy/138927/misto-cinu-lednicka/. Přečti si tu anotaci - myslím, že je to pro tebe jak dělané - co myslíš? Dá se sehnat v knihkupectvích, dá se půjčit v knihovně a nebo se dá objednat na dobírku zde (snad je tedy ještě mají): http://www.anabell.cz/images/stories/dokumenty/nabidka_literatury_2012.pdf
A na terapii jsi někdy někam chodila? a chtěla bys?
Snažila bych se nyní spíš soustředit na normalizaci jídelníčku - tedy nepřejídání, než na to hubnutí - to by měl být až další krok. ten jídelníček co tu popisuješ, ten je parádní - takle nyní jíš?
Snažila bych se jíst pravidelně a hezky i svačinky, abys nikdy neměla hlad - aby tě nehonila mlsná.. snaž se třeba doma nemít zásoby jídla, ale chod se najíst do restaurací, nebo vždy jez s někým, snaž s enebýt doma sama - bydlíš sama? Když na tebe jde chut se přejíst vezmi do ruky tužku a papír a piš - vypiš se z toho vzteku, špatný nálady, naštvanosti....
JInáč pobočka anabell bude ted ještě do konce bžezna v Mladé Boleslavi - nevím esi bys to měla blíž než do prahy a pak v Liberci se na léčbu PPP též myslím specializují..pokud bys měla zájem, popátrala bych víc a poslala bych ti nějaké info.
Zatím se drž a těším se na další příspěvek.

**Any** » 2012-01-05 20:39

Holky SIMI a Marci jak jste natom ??? :)dari se Vam ?

**Simona** » 2012-01-06 13:00

ahoj Any, díky za optání.. daří se ..moc ne jídlo bylo mnohem lepší celý týden a doufám, že to vydržím. Přibrala jsem za tu dobu co se snažím 6kg a nevadí mi to. Jen to odbourat úplně...jak? Doufám, že mi v pondělí pomůžou. Jdu na internu a tam by mi měli udělat nějaké vyšetření (nevím jestli žaludek či co) a pak na tu hospitalizaci na psychinu. Vůbec nevím do čeho jdu.. jestli tam bude někdo se stejným problémem, vůbec nemám představu. Akorát taky vím, že dlouho volno mít nemůžu... vidím to na týden tam a pak pokud to půjde dojíždět... to poslední o co nemůžu přijít o práci.. snad se mi podaří vyhrát a není moc pozdě.... a co ty Any vydržela jsi? Píšeš si jídelníčky? Daří se ti jíst vše ale s mírou a nezvracet? Držím ti pěsti

**Míša** » 2012-01-06 18:38

tééda, 6 kg to si dobrá!!! moc držím palce v pondělí!!--)

**Any** » 2012-01-06 16:53

Ahojky Simi ,
tak myslim, ze kdyz konecne pribiras.tak je to na dobre ceste.a jak ctu :) tak pro to delas hodne veci!!!Preji at se vse podari:) kolik Ti je let jestli se muzu zeptat?! kezby se mi darilo jak tobe, s tim jidlem jsem porad na bode mrazu...kdyby na to davali marodku , tak bych snad mohla na hospitalizaci.Ale tak si volno vubec nemuzu vzit.Jidelnicky nepisu, koupila jsem si ted knizku a delene strave .tak ju ted ctu a snad kdyz budu muset premyslet nad tim co s cim zkombinovat tak nebudu mylset na to zvraceni.Ale planuju ted pro nejake tebletky, minule mi Dr.predepsal Fevarin, MATE snim nekdo ZKUSENOSTI? ale ten jsem prestala brat , s pocitem ,ze to zvladnu sama..ale bohuzel tak se za nim vydam asi znovu

**Simona** » 2012-01-06 17:40

ahojky Any, to mě mrzí, že se ti nedaří. Já taky studovala různou zdravou stravu a říkala jsem si, že pak přestanu, ale on nastane okamžik kdy i přesto člověk přijde na myšlenku tak teď se přejím.. naposled a zítra začnu...jenže to není tak jednoduché. Půl roku jsem bojovala za ty kila a za omezení zvracení. Je to teď lepší, ale není to ono. Proto chci jít na tu hospitalizaci.. je to nepříjemné nevím pořádně co mě bude čekat. Jsem ráda, že tady holky na tu hospitalizaci reagují a popsali jak to asi probíhá.Vím, že doktor mi dal doporučení a marodku na to prý normálně vystaví.. já uvidím co z toho vyplyne, zatím mám dovču a uvidíme co mi lékaři řeknou jestli tam budu muset zůstat nebo dojíždět. Vážně nevím.Antidepresiva beru - Mirtazapin.. jsem klidnější to ano, ale není to také řešení. Jo prý ale všechny antidepresiva zaberou tak po 3týdnech, ale člověk to nesmí přestat brát, Any raději za doktorem zajdi.. třeba ty antidepresiva opravdu pomůžou.Je mi 30 celý život před sebou, moc roků jsem se plácala v pitomé nemoci a ublížila nejvíc sama sobě. Snad se mi podaří návrat do normálního života. Písni pak co nového a já napíšu jak ta hospitalizace dopadla.

**Míša** » 2012-01-06 18:42

antidepresiva taky doporučuji!! brala jsem je asi 2 a půl roku a myslim, že mne zachránily!--) šla bych do nich zas, pokud by u mne zas něco nastalo. já brala Cipralex...

**Any** » 2012-01-07 09:02

knizku uz mam objednanou, ale snad se mi ji podari nekdy vyzvednout, chtela jsem jeste titul Rozlučte se s bulimií Autor: Lindsey Hall, Leigh Cohn ,ale ten pry je nenavratně vyprodany.Nemáte nahodou nekdo tuto knizku ?

**Míša** » 2012-01-07 13:41

a jakou sis teda objednala? já tu o které píšeš mám, ale promin - nepůjčím, leda snad bych ofotila nějakou kapitolu pokud bys měla zájem...
ale ta "Lednička" (Místo činu lednička, aneb když se z jídla stane problém) mi snad přijde lepší a nebo ta od Krcha - bulimie, jak bojovat s přejídáním je taky dost dobrá...

**Any** » 2012-01-07 15:01

Prave toho Krcha mam objednaneho :) A kdo napsala to Místo činu Lednička? mohli by ji mit v Anabell v knihovně , že? nikde jsem ji totiz nenasla...

**Míša** » 2012-01-08 14:23

tak to je bezva!! je hodně dobrej a hlavně je to českej autor (na rozsíd od té rozlučte se s bulimií) tak mám pocit, že to tak prostě líp sedí na naše prostředí...
Místo činu lednička napsala: Renate Gockel. Jednu dobu ji prodávali v levných knihách mezi kuchařkama a taky v Luxoru (taky mezi kuchařkama - je vždy lepší zeptat se personálu... ) myslím, že by se dala objednat zde: http://www.anabell.cz/images/stories/dokumenty/nabidka_literatury_2012.pdf

jináč v knihovnách anabell jí mají určitě - předpokládám, že asi v každé pobočce...

**Any** » 2012-01-07 08:57

abych pravdu rekla tak uz jsem i tu delenou stravu jednou zkousela..a taky nezabralo.porad si myslim, ze snad ted uz se topodari:) treba zkouset bohuzel vsechno :)tak zase pojedu od znova...Nejak se z toho clovek musi dostat.me je 22let ,3roky mam perfektni praci.a ztoho skoro 7 let delamtakove blbosti, sem porad sama, protoze si vtakovem stavu nemuzu ani vztah udrzet.A i to me stve.Tabletky urcite reseni nejsou ale clovek mozna bude vsechno videt z jine stranky,nejvic me stve , ze clovek je strasne obetavy, kademu bych jakkoliv pomohla, a same soe pomoct nedokazu.a ani jini .ikdyz to parkrat zkouseli...

**Míša** » 2012-01-08 14:24

já jsem se s těma antidepresivama cítila tak jako silnější...možná i sebevědomější, takže se pak veškeré potíže lépe řešily..

**Míša** » 2012-01-06 18:40

hmmm, a nebyla by lepší spíš nějaká knížka z tědle: http://www.anabell.cz/images/stories/dokumenty/nabidka_literatury_2012.pdfhttp://www.anabell.cz/images/stories/dokumenty/nabidka_literatury_2012.pdf

nejlépe ta "Lednička", nebo bulimie od Krcha? obě jsem četla, obě doporučuju:-)

**Míša** » 2012-01-06 18:50

mrkněte tady na jeden blog: http://mishicka.blog.cz

**Majda** » 2012-01-07 10:13

Ahoj holky!
Obracím se na Vás s prosbou! Jsem bývalá pacientka s mentální anorexií... Před několika lety jsem se s ní dlouho trápila. Sice mi trvalo relativně dlouhou dobu, než jsem uvědomila, co se děje, ale nakonec jsem se rozhodla vzít problém do svých rukou a poprat se s tím. Začala jsem psát diplomovou práci na téma "Nutriční a metabolické aspekty u mentální anorexie". Poté, co jsem pročetla desítky knih, studií a pod. a dozvěděla, co vše se s takto nemocným tělem děje, konečně jsem se probrala a začala "od nuly". V podstatě mě moje práce vyléčila.
Nyní pokračuji v rigorózní práci a rozhodla jsem se v tématu pokračovat. Zpracovávám jídelníčky pacientek s podobnými problémy a z nich vyhodnocuji nutriční příjem a energetický výdej.
Proto se také obracím na Vás a žádám o pomoc! Byla byste některá ochotná mi vyplnit jednoduchý týdenní jídelníček? Buď nynější, nebo lépe z doby, kdy bylo onemocnění aktuální...? Moc by mi to pomohlo, už nevím, na koho se obrátit, terapeuti nechtějí moc spolupracovat... Samozřejmě se budu ráda revanšovat, nebo mohu alespoň pomoci radou...
Jestli budete mít zájem, prosím, kontaktujte mě na ximi

email.cz
Děkuju!!!

**Míša** » 2012-01-08 14:26

je fajn, že jsi z toho venku!! držím palce s prací a vůbec at se máš hezky...!--)

**akcinel21** » 2012-01-07 15:31

Ahoj holky!
Již nějakou dobu pozoruji co se semnou děje,a čím dál víc,pozoruji,že propadám více anorexii. :sad:

Tak hledám nějaké řešení,ale nemohu ho najít.
Ano snažím se hlídat jídlo,ale nějak nemám pocit,že by mělo být jídlo,ba naopak umím se bez něj obejít a je mi bez něj mnohem lépe,ale toto není řešení.
Taky již nějakou dobu chodím do Anabell,a od teď se snažím více využívat jejich služeb.

A pak jsem se i objednala k dr.Krchovi do pořadníku,takže až příjde na mne řada,tak mé snažení i povede on,ale nějak nevim,zda to do té doby zvládnu,je to moc dlouhá doba než k němu půjdu(konec února až začátek března),tak ohledně toho mám taky dost špatné myšlenky

A hlavně mi doporučil od něj knížku,abych si jí sehnala s názvem ,,Mentální anorexie",která i zároveň funguje jako svépomocný program,ale problém je,že ji nemohu nikde sehnat(v kamenných obchodech),tak mám na vás prosbu,jestli nemáte nějaký tip na kamenný obchod v Praze,kde by to 100% mělo být??moc děkuji za jakoukoliv radu!!

**Míša** » 2012-01-08 14:35

Zkus obchod se zdravotnickou literaturou v Lipové ulici - kousíček od zastávky tram. "štěpánská" - ta ul. Lipová je kolmá na tu hlavní kde jezdí tram - je to kousíček od psych. kliniky, kde právě pracuje krch;--) nebo si ji můžeš objednat přes Anabell: http://www.anabell.cz/images/stories/dokumenty/nabidka_literatury_2012.pdf
no nebo ji maj v Anabell v knihovně k zapůjčení možná ne? určitě by ti ta kniha mohla pomoci právě něž půjdeš k tomu Krchovi...:--) drž se!!

**akcinel21** » 2012-01-14 10:01

Nevim,jestli jí mají v Anabell,jsem se jich vůbec neptala,snažím se jí nejdříve sama sehnat,a až by se mi to nepovedlo,pozeptám se v Anabell či by mi s tím nepomohli. :-)

Jinak,jsem se koukala,na ten obchod,jak doporučuješ na netu,a tam Krcha uvedeného nemají,jen Papežovou,tak docelá váham,zda tam dojít,když jí nemají na netu? :sigh:

**Míša** » 2012-01-15 13:05

já ale nemyslela, že by ti s tím měli pomáhat - jen, že by sis ji mohla půjčit u nich v knihovně...
aha, koukalas na net - tak tam určitě někde mají uvedené tel. č., ne? tak tam zkus zavolat esi nemají i toho Krcha - často to co je na netu není úplně aktuální...
no jinak mne ještě napadá Luxor na Václaváku - to je opravdu velké knihkupectví, tam by ji mohli mít - držim palce!!!!

**akcinel21** » 2012-01-16 09:48

Já vím,že jsi to myslela pouze na půjčení,tož i já :-)

Pomoc si s tím musím především já sama,ostatní můžou dát jen rady,ale je na mne zda je vyslechnu nebo ne.

Tam volat nebude,ale v pátek zkusím zajít do toho obchodu a Luxoru a uvidím,stejně potřebuji,nějaké skripta do školy,koupit,tak to takto zkloubím.

**Míša** » 2012-01-16 13:20

nojo, je to tak jak říkáš...nejvíc je toho vždy na nás samotných...
Tak jo, je super, jak si deš za svým:--) tak at dobře pořídíš!! dej pak vědět, des to sehnala, at víme, kde to mají, dík!!

**Any** » 2012-01-12 16:30

Ahoj holky, tak se musim pochlubit , nechala jsem si napsat ten Fevarin :) za mesic jdu na kontrolu ..tak snad uz neco zabere ..a budu se citi lip ..a hlavne i trochu sebevedomi zvednout :) snad to jsou nejake zazracne tableltky

Jak se mate devcata ? :)

**Míša** » 2012-01-13 14:47

bezva!! tož moc držim palce, ať zabere!! asi víš (někdo to tu i nedávno psal) ale raději připomínám, že může trvat i 4 týdny, než se objeví první účinky těchto léků - takže trpělivost, trpělivost :--)

a jak se ted cítíš?

**Bára** » 2012-01-12 21:03

Ahoj holky, psala jsem sem asi před dvěma měsíci a od té doby se mi podařilo přibrat 4kg, takže teď mám 160/51, je mi zdravotně mnohem lépe, nejsem už vůbec tak unavená a nejsem pořád nemocná, bohužel v tý hlavě to pořád je a okolí se to daří stále úspěšně přiživovat. Ale rozhodla jsem se, že k psychologovi ani psychiatrovi jít nechci, nechci aby mi někdo dělal diágnózu, díval se na mě jako na pacienta blázna a ještě mi cpal prášky... možná bych si o tom měla sehnat ty knížky... nejlepší by bylo žít na nějaký planetě kde nikdo neřeší váhu a v tv nejsou samý vyhublý herečky atd. :)

**Míša** » 2012-01-13 14:52

žít na jiný planetě, tos napsala hezky!!!--) určitě by to bylo o dost jednodužší...;--)
ono je to ale o tom jak to vnímáš - když sama žešíš váhu - koukáš na druhé jak vypadají a přijde ti, že vidíš "samé hubené herečky", když seš těhotná - tak máš zas pocit, že každá druhá ženská na ulici je taky v jináči... ;--) takže prostě až to jednoho dne přestaneš řešit a plně se od toho odprosíš, budeš mít pocit, že todle téma už přece neřeší nikdo...
Takže ještě nemáš žádné svépomocné manuály? a tendel odkaz jsemti už posílala? http://www.anabell.cz/images/stories/dokumenty/nabidka_literatury_2012.pdf

no a každopádně velkej gratulec k tý váze!!! si úžasná, že to takle sama zvládáš!!!--)

**Bára** » 2012-01-15 22:11

Moc děkuju za odpověď, ta nabídka knih vypadá zajímavě, koukala jsem na tyhle knížky v městské knihovně v Praze a tam jsou beznadějně rozpůjčované :) no každopádně sama to nezvládám, dost mi pomáhá můj přítel a když je nejhůř tak mi jídlo připraví což je super :)

**Míša** » 2012-01-16 12:54

ted si nejsem úplně jistá co je přesně tvůj problém - esi MA či MB, ale každopádně doporučuji ty knihy od Krcha, nebo "Místo činu lednička, aneb když se z jídla stane problém":--)
poud je do toho zainteresovaný i partner, můžeš mu předat tento kontat (pokud sem ti to teda už neposílala...): http://www.anabell.cz/images/stories/dokumenty/oporuchachprijmupotravy.pdf - je to brožura o PPP pro partneryy nemocných ddívek a žen, třeba si tam najde nějaké informace....aa ví o tom, že existují i skupiny pro blízké? Info zde: http://www.anabell.cz/index.php/anabell-praha/nase-sluzby/svepomocna-podpurna-skupina-pro-blizke-osob-s-poruchou-prijmu-potravy
každopádně vám obou moc držim palce!!--)

**Bára** » 2012-01-16 14:13

Děkuju za odkazy, nejvíc mi asi pomohl ten s tím "normálním" jídelníčkem. Každopádně se musím opravit (asi pro svoje vlastní svědomí), metr sice ukazuje 160cm ale díky tomu že mám dost zakřivenou pátěř mám minimálně o pět cm víc, takže stále ještě nemám "vyhráno"...

**Míša** » 2012-01-17 18:25

Pokud by tě ještě zajímal "normální" jídelníček mrni třeba na tendle blog: http://mishicka.blog.cz/1201

**akcinel21** » 2012-01-14 10:05

Ahoj holky,

tak já vůbec nevim co mám dělat,když jim jedno jídlo denně,nebo i méně,tak je mi lépe,ale jakmile přidám,tak mi začíná být špatně a tělo se tomu bouří,a nechce to! :sad:

A navíc,aby to nebylo málo,že mám s tímto problémy zvládat,tak jsem zase nemocná,takže další problém na krku,protože když jsem nemocná nejim,jako když jsem zdravá,takže i věci,co mám ráda mi dělají problém dostat do sebe...

Se,tak jen cítím na ležení v posteli,a nic nedělání. :zzz

**Míša** » 2012-01-15 13:10

ahoj! A jak konkrétně špatně? jak se tělo bouří? a jak si ted nemocná? nějaká viroza? krk hlava a tak? obecně když je člověk nemocnej, tak moc chut k jídlu nemá... když sem byla malá, maminka mi vařila třeba jen bramborovou kaši, nebo nastrouhaný jablíčko, nebo banán...takový lehce stravitelný věci, nebo alespoň čaj s citronem a medem :-)

at se brzo uzdravíš!!!

**Bára** » 2012-01-15 22:13

Když jsem začala jíst tak mi ten první týden bylo taky příšerně, chce to to vydržet, ono si to tělo zvykne rychleji než myslíš... a je dost možný že jsi nemocná kvůli snížený imunitě z podváhy...

**akcinel21** » 2012-01-16 09:59

Míša:
jak špatně??když někdo sní jídlo,tak většinou,tělo nedělá žádnou neplechu,jen se člověk cítí plný a občas zakručí,ale jinak je to v normálu,ale u mne to takto není. :sad:

Já to mám tak,že sním a pokud to je v té lepší variantě,tak jsou bodavé křeče okolo žeber(spíše na levé straně)a při té horší scéně,to mám tak,že bolení břicha,průjem,nevolnost na takové míře,že si musím lehnout(většinou)prospat,abych se toho zbavila..

teď jsem nemocná,asi zánět ucha(říkám asi,protože u dr jsem s tím nebyla)léčím se sama,a používám léky na to co si myslím,že mi je,tak tedy konkrétně u mne to jsou kapky do ucha,a pak i sprej do krku,protože tam se děje taky něco,tak snad se toho brzy zbavím. :-)

no něco jim,ale se dost přemáhám,jinak dost piju vodu s citronem,abych byla brzy z toho venku:-)

Bára:
já podváhu nemám,mám váhu v normálu,ale ikdyž máš pravdu,že mám sníženou imunitu,protože skoro potřetí od listopadu mít jednu a tu samou nemoc,není dobré,asi bych spíše měla dojít k obvodní,než si to léčit sama..
to máš pravdu,že když se nejedlo,a pak se začalo,tak bývá obvykle špatně,ale tohle momentálně není u mne,já jim,tak nevim,proč to tělo neumí příjmout a musí zlobit,a já pak taky,protože trpět nechci. :cry:

**Míša** » 2012-01-16 13:29

teda chudáku!! to je mi tě moc líto...! to je děs že tale tvoje tělo reaguje...nemělo by se to ještě něja vyšetřit? poradit se s lékaři? čím to může být?? nebo uvidíš, co ti na to řekne Krch!!! To jsem teda sama zvědavá...
No a stím uchem to bys asi opravdu měla k dotorce když už to máš po 3 za sebou...asi by to chtělo vyšetřit! A neboj nemusíš mít sníženou imunitu, tos to mohla poprvé jen špatně zaléčit a ono se pak takové potíže rády vracejí...
To že piješ hodně vody s citronem je fajn ale bacha at ti ten citron zas nepodráždí žaludek - všeho s mírou. Zkus si ještě občas dát čaj s medem :-)

a je vlastně nějaký jído, terý tvoje tělo přijme? nějaký po kterém ti není špatně?

**akcinel21** » 2012-01-18 01:11

Na vyšetření jsem byla( září 2010)a zjistili mi pouze větší tvoření žaludečních šťáv dali prášky,a když mám od té doby problémy se žaludkem,tak mi dají jen léky a nijak jinak to neřeší.:-(
Jen,teď se zkoušelo,zda nemám alergii na lepek,ale z odběrů se to nepotvrdilo,tak to moje obvodní hned vyloučila.
A nevim,zda bych to měla říct Krchovi,co by s tím on udělal??
Snad najdu sílu dojít k dr. a nechat si lépe léčit zánět.:-)

Já ho,až tak nepiju,kombinuji to se zeleným čajem,a kávou:-)

A jestli existuje,nějaké jídlo,po kterém mi není špatně,to ani sama nevim,ale možná po některých jogurtech a zmrzlině,mi špatně není.

**Míša** » 2012-01-18 14:31

hmmm nojo, ten lepe - to by se z krve poznao, taže to určo alergicá na něj nejsi...
bude to prostě asi psychosomatický - Krchovi bych to určitě řekla!!! to je hodně důležitý všechno souvisí se vším!! jak by tě měl naučit normálně jíst, když by nevěděl, že se ti dělá z jídla tale špatně....??!! myslím že je nutné s tím v rámci psychoterapie pracovat:--)

Bezva tak se láduj jogurtama a zmrzlinou - at aspon něco do sebe dostaneš!-)jogurty sou určitě moc prospěšný a i obsahujou ty bakterie po kterých se zvyšuje imunita a dobře tráví - takže skoro nic lepšího už bejt pro tebe nemůže!--)
moc držim palce a dej zas vědět jak jsi na tom:--)

**Prosba o kontakt** » 2012-01-21 19:39

Ahoj všem, prosím, nemáte někdo kontakt na koho bych se měla obrátit v případě, že mi v nemocnici diagnostikovali anorexii s bulimickými projevy? Stále zvracím, skoro po každém jídle, minimálně 2x denně. V Anabell mi odmítli pomoci - pokud si zvracení nezpůsobuji sama (což nedělám, děje se to bez mého přičinění) pak mi nepomohou :(( Přitom mám klasickou poruchu příjmu potravy :(( Nevím co mám dělat, kam se obrátit o pomoc, sama to nezvládám, mám pocit, že umírám :((

**Míša** » 2012-01-22 14:40

ahoj!!! jejda, to je mi líto!! no v nemocnici kde ti to diagnosttikooval ti žádnou léčbu/kontakt nedoporučii??? to je teda divnýý...!! zusila bych do té nemocnice zavolat a zeptat se přímo tam, kde ti to diagnostiovali. Jinak nějaké kontaty ráda pošlu, ale nevím od kud jsi - z jakého města - a jak moc jsi ochotná/schopná za terapií dojíždět...
No jinak zatím dbej na dostatek tekutin - určitě minimálně 2 l denně - dyž zvracíš, hodně tekutin ztrácíš... dále si můžeš kupovat sušené meruňky - ty ti dodají draslík, který též př zvracení hodně ztrácíš...
a kolik vážíš a měříš? máš podváhu?
zatím se drž písni od kud jsi a já ti pošlu kontakty!!--)

**Markéta** » 2012-01-21 21:48

Ahoj Míšo. Chtěla bych se poradit ohledně jedné věci.
Mám za sebou anorexii, kterou jsem měla ještě minulou zimu, kdy jsem byla posedlá jídlem, jedla jsem přesně podle plánu, nic na víc, jedla jsem jedno jídlo třeba i 90 minut, měla jsem modřiny a padaly mi vlasy. Dopracovala jsem to na 38 kg na 158 cm. Dostala jsem se z toho sama.
Zlom nastal asi v březnu a já se začala potají přejídat, váha šla na 46 kg velmi rychle a v létě to už bylo 58-60. Byla jsem tlustá a psychicky to taky nebylo dobré. Velmi jsem se přejídala, hlavně tuků a cukrů.
No a samozřejmě jsem chtěla začít kg dávat dolů. Teď jím pravidelně, 5 porcí denně, hlad nemám a jím všechno. Samozřejmě fastfood ne a sladkosti taky ne, ale ne striktně jako předtím. Třeba po obědě jsem měla chuť na zákusek, tak jsem si dala. Váha je 49, 5 kg. Cítím se už zase dobře. Teď končí třetí měsíc, kdy takto jím.
Jen se trošku bojím, aby se mi to nevymklo z rukou a já zase nespadla do tohoto kolotoče....Protože trošku cítím, že možná není vše jak má být.

**Míša** » 2012-01-22 14:51

ahoj Markét je super, že píšeš! Jak asi tušíš/víš - začít se přejídat po období anorexie je velmi velmi časté. Tělo si prostě přeje vyrobit zásoby, bojí se dalšího období hladovění... Jsi moc šiovná, že to takle krásně zvládáš - 5 porcí denně, dovolíš si i sladké - super!! naprosto rozumím že se bojíš, že by se to zas mohlo snadno zvrtnout, když už jsi to jednou zažila, bojíš se, že to může přijít znova... píšeš že cítíš že možná není vše tak, jak má být? Můžeš být konkrétnější? ono všechny tydle trable s jídlem mají svoje příčiny a je fajn na těch příčinách zapracovat - pak už návrat anorexie či přejídání hrozí méně... Jde např. o to naučit se lépe zacházet se stresem, naučit se mít ráda sama sebe takovou jaká jsem, "vyčistit" vztahy v rodině, s partnerem...je toho hodně na čem se dá pracovat. Neměla bych chut zajít za nějakým psychoterapeutem a mrknout se tomu na zoubek?
Zatím moc držím palce a písni!!--)

**Suzi** » 2012-01-22 13:49

Tak je to zase v háji... protože mi nepomáhaly chytré hlavy ani jiné snahy, zkusila jsem něco alternativního. Bachovy květové esence. Je to skvělá věc, ale bohužel to funguje tak, že vám je někdy skvěle a někdy hůř něž kdykoliv předtím. Teď jsem měla období, kdy bylo skvěle, ale kapky nezvládnou zastavit přejídání, když je vám zrovna mizerně. A posledních pár dnů jsem nevydržela a zvracela. Hrozně se přejídám a nezvládám to jako dřív. A protože jsem díky bulmii spíš pěkně tlousťoučká, samozřejmě jsem přibrala a to mě zase táhne dolů. A hrozně se bojím.
Přemýšlela jsem o nějaké terapii, ale nemám na to vůbec čas, protože maturuju a k tomu přijímačky a vůbec nic nestíhám. Cítím se zoufale... nemáte nějakou radu?

**Míša** » 2012-01-22 15:06

ahoj Suzi a co už jsi tedy všechno zkusila?? Zkoušela jsi nějaý svépoocný manuály??
To věřim, že toho ted máš teda hafo - neni to legrace....ale zas zdraví máš jen jedno, maturovat se dá v nejhoršim kdykoli...;--) kdybys chodila na terapii vezme ti to tak 2 hodiny (počítám i cestu) 1x za 7 až 14 dní - to přece neni tak strašný, ne? Kde bydlíš (nepiš celou adresu, jen město či část města)? Mrkla bych se esi nemáš nějaký terapeuty hodně poblíž - abys ztratia co nejmín času cestováním...! Terapie by ti mohla pomoci právě s tou matuoru - měla bys být klidnější, seběvědomější vyrovnanější - neměla by ses tý matury pak tak bát...
zus si napsat rozpis, co kdy smíš sníš mělo by to trošičku při tom přejídání pomoci, chod pravidelně ven, snaž se nebýt sama...
ať ti jde hezky učení a dej vědět!!--)

**Suzi** » 2012-01-30 17:38

Díky za odpověď. Jsem z Brna, chodila jsem před rokem na sezení do Anabell, ale nebylo mi dobře, připadala jsem si hrozně, že jsem se styděla, že nedodržuju nic, co mi tam řekli a tak jsem tam odmítala chodit. O tom naši nevěděli. Potom jsem to přes prázdniny nějak jakžtakž ukočírovala a od září jsm se svěřila do péče těch Bachových esencí. Cítím, že se toho hodně změnilo v mé hlavě, ale teď přišla velká krize. Už týden jen neustále zvracím. Nemám žádnou vůli. Ale je to asi taky tím, že doma si nikdy nikdo nevšimne, že jím víc než bych měla a že pak zvracím to už neregistrují vůbec a ještě je mi tak zle, že jsem nebyla 4 dny ve škole, takže jsem doma a většinou sama :/ Takže teď se bojím jít i mezi lidi, jak je mi zle a jak vypadám. Máma shání nějakého terapeuta, který se tímhle zabývá opravdu dlouho, protože už jsem byla u několika psychologů, kteří mi nerozuměli a chovali se hrozně. Snad to teď bude lepší. Uvítala bych nějakou dobrou svépomocnou knihu, jakou bych si měla nejlépe sehnat? Nebo je nějaká jiná literatura, která by mi mohla pomoct?

**Míša** » 2012-01-31 14:43

Bezva, svépomocný manuál je hodně dobrý krok!!-)
Doporučuji: "Místo činu lednička, aneb když se z jídla stane problém", píše se o ní toto: DRŽÍTE DIETY?
Týráte se hladovkami?
A přesto nedokážete zhubnout ani deko?
TO HLADOVÍ VAŠE DUŠE…
po bezpečí, uznání, podpoře… a po lásce.
A TENTO HLAD JÍDLEM NEZAŽENETE!

Megabestseller v Německu: jedna z nejuznávanějších knih na pomoc ženám, kterým se nedaří vykročit z bludného kruhu diet a nespokojenosti s vlastním tělem.
Tato kniha vás podpoří instrukcemi PRVNÍ POMOCI i účinnými DLOUHODOBÝMI STRATEGIEMI, jak z tohoto kruhu vykročit ven, jak skoncovat se sebekritikou a naučit se mít ráda sama sebe.

A dále doporučuji od předního českého terapeuta F.D.Krcha: Bulimie, jak bojovat s přejídáním. Obě knížky běžně koupíš ve větších knihkupectvích, nebo se dají objednat v internetových knihkupectvích či půjčit v knihovnách - normálních, nebo i Anabellových. Též si je můžeš objednat pod tímto odkazem: http://www.anabell.cz/images/stories/dokumenty/nabidka_literatury_2012.pdf

ad kontakty na terapeuty, kteří se vyznají v léčbě poruch příjmu potravy, mrkni třeba sem, taky je pár terapeutů z brna: http://www.anabell.cz/index.php/poradny-lekari-kliniky/klasicke-metody-lecby nebo pak ještě tady:
Psychiatrická klinika FN Brno Bohunice - Poradna pro poruchy metabolismu a výživy MUDr. Miroslava Navrátilová
Adresa: Jihlavská 20, Brno
Tel: 547 192 078
Způsob úhrady: zdravotní pojišťovna - informujte se při prvním kontaktu

Oddělení 24 - koedukované oddělení pro dospělé pacienty
Vedoucí lékař: MUDr. Daria Valentová
Tel: 532 232 070

Oddělení č. 21 pro děti a dorost
Vedoucí lékař : Prof. MUDr. Ivana Drtílková, CSc.
Tel: 532 232 056

MUDr. Josef Blažek
Adresa: Velkopavlovická 25, 628 00, Brno
Tel: 544 214 603; e-mail: josef-blazek

volny.cz
Popis: psychiatrická ambulance, terapie poruch příjmu potravy
Způsob úhrady: zdravotní pojišťovna - informujte se při prvním kontaktu

MUDr. Hana Lemanová
Adresa: Malátova 9, Brno
Tel: 541 245 540, 606 118 783
Popis: terapie poruch příjmu potravy
Způsob úhrady: zdravotní pojišťovna - informujte se při prvním kontaktu

MUDr. Taťjana Horká
Adresa: Mrkosova 35, Brno-Židenice
Tel.: 548 211 364, 775 643 603, fax: 548 212 313
e-mail: info

psychoprofi.cz
www.psychoprofi.cz
Způsob úhrady: zdravotní pojišťovna - informujte se při prvním kontaktu + přímá úhrada

Psychologická péče
Fakultní nemocnice u sv. Anny, oddělení klinické psychologie
Adresa: Pekařská 53, Brno
Tel: 54318 3082, www.fnusa.cz
Popis: psychologické poradenství a psychoterapie; psychologické okolnosti poruch příjmu potravy (anorexie, bulimie); rodinné problémy vyvolané chorobou; psychosomatická onem.
Způsob úhrady: zdravotní pojišťovna - informujte se při prvním kontaktu

PhDr. Vladimír Dvořáček
Adresa: Botanická 50, Brno
Tel: 541 218 409
Popis: psychoterapeutická praxe, psychoterapie a poradenství - osobnostní a vztahové problémy, poruchy příjmu potravy, individuální psychoterapie, hypnoterapie
Způsob úhrady: zdravotní pojišťovna - informujte se při prvním kontaktu

Mgr. Ondřej Novák
Tel: 777 810 790
Email: onnovak

seznam.cz
www.ondrej-novak.wz.cz
Popis: individuální i skupinová psychoterapie, psychologické poradenství a diagnostika, metoda práce –Gestapy, práce s klienty od 15ti let
Způsob úhrady:přímá platba

PhDr. Světlana Skálová
Adresa: Údolní 5, Brno
Tel.: 777 106 954, e-mail: info

psychoterapeutka.com
Způsob úhrady: přímá platba

Tak tak, myslim, že máte z čeho vybírat :--)

a ještě k tomu pořídit si knížku a myslím, že to půjde, neboj, znám plno holek, co se z toho dostaly:--) když jsi sama doma, zkus tomu dát řád, napsat si jídelníček, jít na vycházku, učit se...mohlo by ti to možná trošičku pomoci od nekontrolovatelného přejídání...jo a ten řád (plán) je fajn si napsat na papír - držim pěsti!!!

**Prosba o kontakt** » 2012-01-22 15:38

Ahoj Míšo, díky za odpověď, už jsem vážně neschopná fungovat. Celou noc jsem prozvracela a ráno jsem nemohla ani vstát z postele, točila se mi hlava a zatmívalo před očima. Nevím jak dlouho tohle ještě vydržím, ale tipla bych že dlouho ne. V nemocni mi řekli, že už pro mne nemohou nic udělat, vykrmili mě nasogastrickou sondou a pustili domů. Při potížích se mám dostavit "kamkoli na psychiatrii" - do stejné instituce mě poslali z Anabell...
Snažím se dostatečně pít, ale zvracím už i vodu, nejde to :(

Jsem z Brna, měřím 166cm a vážím 41kg.

**Míša** » 2012-01-22 16:10

moc tomu nerozumím - když si zvracení nezpůsobuješ sama, ale děje se to samo - nejsem si jistá, že je to psychicý problém (i když vlastně může být...). Na somaticém vyšetření jsi byla? dělali ti napřílad gastroskopi? a tak? netušíš příčnu toho zvracení? a na jakém oddělení tě krmili tou nasogastricou sondou? a takto do těla vpravené jídlo jsi nezvracela?

**Míša** » 2012-01-22 16:21

pokud by ti mělo bejt hodně zle, tak je to na pohotovost a na kapačky - aby mělo tělo alespon nějaký tekutiny...
každopádně držim pěsti...!!!

**Míša** » 2012-01-22 15:41

holky, zkuste mrknout na tento bog: http://mishicka.blog.cz/1201 :--)

**Prosba o kontakt** » 2012-01-22 15:56

To je pěkný webík Míšo, ale bohužel já už nemůžu ani pít, natož jíst ... :sad:

**Míša** » 2012-01-23 13:43

to je šílený! to se musí nějak vyřešit!!

**Prosba o kontakt** » 2012-01-22 16:58

Míšo, ano, jde o psychický problém. Anorexii s bulimickými projevy. Byla jsem hospitalizovaná na interní JIP, dělali mi i gastro (v celkové anestezii). Zvracela jsem i tu umělou výživu, ale tu jsem aspon dostávala stále, ve dne v noci.

To zvracení začalo po té, co mě přepadl chlap s nožem :(( Stalo se to na konci září.

Netušíš proč mi v Anabell odmítli pomoci?

**Míša** » 2012-01-23 13:56

no na mne to spíš možná působí něco jako postraumatická stresová porucha... pokud bys měla purgativní anorexii (s bulimicými projevy) musela by sis to zvracení vyvolávat záměrně a musela bys toužit po zhubnutí a bát se obezity.... tu diagnozu ti sdělili na té interní jipce?
no každopádně je to určitě na péči psychoterapeuta - což ty vlastně víš, neb mne tu vlastně žádáš o kontakty. To se stává, že po hodně nepříjemném/stresovém zážitku se s náma dějou různý věci (nechutenství, alkoholismus, třesy, úzosti....) Jsi z Brna, mrknu se a něco najdu. Obvolala bych toto:

Psychiatrická péče

Psychiatrická klinika FN Brno Bohunice - Poradna pro poruchy metabolismu a výživy MUDr. Miroslava Navrátilová
Adresa: Jihlavská 20, Brno
Tel: 547 192 078
Způsob úhrady: zdravotní pojišťovna - informujte se při prvním kontaktu

Oddělení 24 - koedukované oddělení pro dospělé pacienty
Vedoucí lékař: MUDr. Daria Valentová
Tel: 532 232 070

Oddělení č. 21 pro děti a dorost
Vedoucí lékař : Prof. MUDr. Ivana Drtílková, CSc.
Tel: 532 232 056

MUDr. Josef Blažek
Adresa: Velkopavlovická 25, 628 00, Brno
Tel: 544 214 603; e-mail: josef-blazek

volny.cz
Popis: psychiatrická ambulance, terapie poruch příjmu potravy
Způsob úhrady: zdravotní pojišťovna - informujte se při prvním kontaktu

MUDr. Hana Lemanová
Adresa: Malátova 9, Brno
Tel: 541 245 540, 606 118 783
Popis: terapie poruch příjmu potravy
Způsob úhrady: zdravotní pojišťovna - informujte se při prvním kontaktu

MUDr. Taťjana Horká
Adresa: Mrkosova 35, Brno-Židenice
Tel.: 548 211 364, 775 643 603, fax: 548 212 313
e-mail: info

psychoprofi.cz
www.psychoprofi.cz
Způsob úhrady: zdravotní pojišťovna - informujte se při prvním kontaktu + přímá úhrada

Psychologická péče

Fakultní nemocnice u sv. Anny, oddělení klinické psychologie
Adresa: Pekařská 53, Brno
Tel: 54318 3082, www.fnusa.cz
Popis: psychologické poradenství a psychoterapie; psychologické okolnosti poruch příjmu potravy (anorexie, bulimie); rodinné problémy vyvolané chorobou; psychosomatická onem.
Způsob úhrady: zdravotní pojišťovna - informujte se při prvním kontaktu

PhDr. Vladimír Dvořáček
Adresa: Botanická 50, Brno
Tel: 541 218 409
Popis: psychoterapeutická praxe, psychoterapie a poradenství - osobnostní a vztahové problémy, poruchy příjmu potravy, individuální psychoterapie, hypnoterapie
Způsob úhrady: zdravotní pojišťovna - informujte se při prvním kontaktu

Mgr. Ondřej Novák
Tel: 777 810 790
Email: onnovak

seznam.cz
www.ondrej-novak.wz.cz
Popis: individuální i skupinová psychoterapie, psychologické poradenství a diagnostika, metoda práce –Gestapy, práce s klienty od 15ti let
Způsob úhrady:přímá platba

PhDr. Světlana Skálová
Adresa: Údolní 5, Brno
Tel.: 777 106 954, e-mail: info

psychoterapeutka.com
Způsob úhrady: přímá platba

Jak jsem psala výše - prostě to zkus obvolat - oni se tě možná do telefonu budou ptát, co máš za potíže - ty jim to stručně popíšeš a oni zhodnotí esi by tě vzali...každopádně by to chtělo hodně rychle což???
Takže já to rychle odešlu a ty mi písni jak se cítíš?! moc ti držím palce!!!

**Prosba o kontakt-Ann** » 2012-01-23 14:52

Míšo hrozně moc děkuji...jsi zlatíčko .... hned někam zavolám, snad mě všude neodmítnou, jak v Anabell.
Ano, tu diagnozu mi řekli právě na té interně - usoudili tak zřejmě proto, jak jsem si sama vypínala tu zavedenou výživu, ale nedělala jsem to proto abych zhubla, myslela jsem, že když nebudu jíst nic, nebude ani co zvracet...nicméně spletla jsem se. Zvracela jsem i bez jídla, s jídlem, výživu, když nic tak aspoň čaje...
Myslím že nejvíc by mi pomohlo, kdyby policajti už toho grázla chytili. Byla bych víc v klidu. Mám z toho i strašný výčitky. Anna

**Míša** » 2012-01-24 13:54

ahoj, jak se cítíš? jak se ti daří? podařilo se ti někam objednat? hodně jsem nad tím přemýšlela a mám fakt pocit že u tebe o žádnou anorexii s bulimckými projevy neůjde...je možné, že tomu lékaři na interně nerozumí...
zašla bych někam, kde by znovu zhodnotily tvé potíže a třeba by tě i "přediagnostikovali". Chápu, že je ti možná jedno "co ti je" ale hlavně aby "se to už řešio a vyřešilo", že?

moc ti držím palce a dej vědět jak to s tebou vypadá!!-)

**Prosba o kontakt-Ann** » 2012-01-24 17:53

Ahojky Míšo, zatím mě nikde nikde neobjednali. Vypadá to špatně, nechodím už do práce, ráno je mi z prozvracené noci tak zle, že už nezvládám vstát z postele (když si sednu na postel, točí se mi hlava a zatmívá před očima). Ležím v pozvracené posteli třeba do poledne, než jsem schopná vstát a uklidit to :((

Už nejím, jen piju. A zvracím i tu vodu.

Je možné že se lékaři spletli. Ale už na to nemám dost sil, někam jít, prosit se aby mi pomohli...

Já už, zdá se, dožívám. Už se nikam z domu nedostanu Míšo, ani kdybych moc chtěla...

Ale stejně Ti moc děkuji za pomoc, jsi jediná, kdo mi dal nějaký kontakt. Aspoň jsem to zkusila...

Anna

**Míša** » 2012-01-25 13:52

zavolej si záchranku 155 - řekni jim že jsi slabá a nemůžeš vztát z postele - přjedou - odvezou tě do nemocnice - dají ti nitrožilní výživu (kapačku) a během pár hodin tě dostanou z nejhoršího!!! pak by tě asi měli přeložt na psychatri kde by měli řešit s tebou to přepadení - aby se ti ulevilo a přestalas zvracet. Dost pravděpodobně by ti měli předesat léky na zklidnění žaludku abys nezvracela a pak asi i antidepresiva, aby ses zklidnila...
A to si doma sama? nemáš tam nebo někde blízko nikoho??? pud se ti nechce volat na záchranku tak ještě můžeš na krizové linky: Linka důvěry krizového centra Riaps
Tel. 222 580 697 pro všechny, internetová linka důvěry: linka

mcssp.cz (Městské centrum sociálních služeb a prevence, www.mcssp.cz, e-mail: riaps

mcssp.cz)

Linka důvěry krizového centra
Tel. 284 016 666 pro všechny (Centrum krizové intervence, www.plbohnice.cz)

Linka bezpečí pro děti a mládež
Tel. 800 155 555 internetová linka důvěry: lb

linkabezpeci.cz - odpověď do 3 prac. dnů (Nadace Naše dítě, www.linkabezpeci.cz)

Krizová linka bezpečí pro děti i dospělé
Tel. 241 484 149 internetová linka důvěry: problem

ditekrize.cz - odpověď do 2 prac. dnů (Dětské krizové centrum, www.ditekrize.cz, www.dkc.cz)

Nevzdávej to kvůli nějakýmu blbečkovi s nožem!!! Myslím si že tvůj probém JE řešitelný!!! zavolej si tu záchranku nebo alespon na krizovou linku!!!!

**Emma** » 2012-01-22 18:03

ahoj,jsem 16ti letá studentka, vážím 86 kg a měřím 175cm. nenávidím to, jak vypadám a před rokem jsem se rozešla z klukem a hned v zápětí na to jsem zjistila, že můj otec má milenku. Začala jsem se strašně přejídat (vážila jsem 72kg) a pak jsem si to vyčetla a šla jsem zvracet.. nějak jsem to nezvládla a začala zvracet tak 3x za týden dnes je to 4x-5x za den což si myslím, že je dost, ale já to nevydržím. Ale když mi lidi říkají jak jsem tlustá a nikdo mně ani nechce tak nemužu to vydržet a jdu zvracet. Někdy mám takové záchvaty že pak se neudržím na nohách mám srdeční aritmie a brečím protože si všechno vyčítám . Jestli ma někdo tady facebook a mohl by si semnou o tom popovidat tak mi prosim napiste vas facebook. dekuji predem ..

**Míša** » 2012-01-23 14:10

Ahoj Emmo, ráda si s tebou o tom popovídám tady. Nebo esi ti to vadí (že to vidí ostatní) můžeš mi napsat na elias857

seznam.cz.
Je mi líto, co se stalo, věřím že tě to museo "sebrat"...!!
Moc ráda bych se ti pokusila pomoci! Zvracet 4x až 5x za den je fakt dost - musí to být pro tělo záhul - proto ty srdeční aritmie slabost a špatné nálady... Jako první pomoc dopručuji dostatečně pít - tak 2 - 3 l za den (při zvracení hodně teutitn ztratíš) a dále musíš tělu doplnt draslík - pravděpodobně i z jeho nedostatku máš ty aritmie. Hodně drasíku je v sušenejch meruňkách . naup si je!! Nebo se poptej v lékárně po nějakých "bobulích" ve kterých by ten draslík byl - to by ti mělo hodně pomoci...
Postupně bys měla pracovat na svém jídelníčku - aby se znormalizoval ale i na své psychice - jde to ruku v ruce - pokud nebudeš psychicky ok, asi nezvládneš normálně jíst a dokud budeš mít rozhašenej jídelníček nebudeš psychicky ok...
Myslíš, že bys měla odvahu čas a chuť docházet někam na psychoterapi? K někomu, komu bys věřila - popovídat si, svěřit se, snažit se srovnat s tím co se ti v životě stalo, snažit se naučit se mít ráda takovou jaká jsi...
Budu ráda když mi napíšeš co s o tom myslíš... zatim se drž!!!!

**emma** » 2012-01-24 16:52

Můžeme i tady. Je mi to docela jedno. Každopádně děkuji mockrát za odpověď . Dnes jsem si koupila meruňky pokouším se o to abych je nevyzvracela .. Jídelníček je pro mně něco nepředstavitelného z důvodu toho, že chodím na kolu kde nemám ani školní jídelnu a v 4:20 odjíždím z domu a 18:30 se vracím většinou ( nechtěla jsem být na internátu, protože mi pár holek řeklo že jsem tlustá) Pít se snažím docela dost klidně i 4 l denně .. samozřejmě hodně končí venku .. Každý den se stydím vyjít ven nebo do školy mezi lidi je to šílené to jak jsem tlustá a všechny ostatní holky tam jsou krásně hubené . nedokážu se mít ráda to prostě nejde ... ať dělám co dělám chodím i k léčiteli, ale nevím jestli to má nějaký význam . nechci k psychiatrovi, protože bych měla strach z toho, že by mi dal nějaké prášky .. já mám proti práškům averzi ba je přímo nenávidím a vyloupu je rovnou do záchodu .. Myslím , že i po stránce, co se chování týče jsem se změnila .. protože se cítím strašně osamělá a můj otec mi dělá naschvály i s jeho milenkou a mamka mi moji situaci většinou moc neodlehčuje a ani bych se jí nikdy nesvěřila. k sobě samé cítím každý den jen zklamání. Dělá se mi ze sebe špatně a jsem ztracená ... Taky jsi trpěla Bulímii?

**Míša** » 2012-01-25 13:40

ahoj:--)
nene bulimii sem nikdy neměla ale k tomuto tématu jsem se dostala kvůli mé kamarádce s bulimií - tak mám toho dost nastudováno a tak.
To je šílený, když vztáváš takle brzo!!! to ti může být špatně z nevyspání ne? koli hodin denně spíš? a večer musíš dorazt tak unavená a asi i hladová co? a ten hlad tě pravděpodobně vede k přejídání...a taky můžeš mít takovou chut k jídlu i z tý únavy - je to začarovanej kruh!
Je potřeba začít jíst pravidelně a tak abys nikdy neměla hlad (nebo aspon ne moc velký) - neb hlad vyvolává velkou chut k jídlu - přejezení.
Pokus se naučit snídat - at už doma, nebo po cestě do školy nebo ve škole o přestávce. Též měj s sebou vždy něco k svačině - jablko, jogurt... No a měla bys mít přiravený i oběd - alespon obložený chleba a třeba tvaroh nebo banán..cokoli... Večer doma by sisi měla dát nějakou běžnou večeři - vaří maminka? je tam něco uvařeného nebo ne? Pomohlo by ti, kdybych ti sepsala konkrétněji nějaké ty jídelníčky? jak to momentálně u tebe s tím jídlem vyadá?
Ad lékař: když bys šla k psychoterapeutvi, tak se léků fat báát nemusíš!! Psychoterapeut neni doktor, takže ti žádný léky předepsat nemůže!!--)je možný že by tě poslal k psychiatrovi (což je léař - léky může předepsat) ale to ty přeci můžeš odmítnout. Psychoterapeut ti nic nepřikazuje ani nezakazuje - je to tvůj parták, chce pro tebe to nejlepší...sama sem na terapii chodila, vím o čem mluvím...;--)
chápu, že bys asi obtížně našla čas, kdy tam docházet ale tak zdraví je nejpřednější...!!
A nebo: nechtěla by sis objednat knížku: Bulimie jak bojovat s přejídáním? můžeš ji objednat zde: http://www.anabell.cz/images/stories/dokumenty/nabidka_literatury_2012.pdf

jo a ještě mne napadlo: mrkni na tento blog: http://mishicka.blog.cz/1112/muj-jidelnicek-10-12-2011#komentar97276611 do rubriky FOTOINSPIRATION a tam se mrkni jak úžasně mohou vypadat modelky, který vážej asi tak jako ty!!-)

drž se a písni!!!

**emma** » 2012-01-26 22:52

Míšo, Z domu si beru dost svačin, ale i když pojím tak jak mám tak jdu v hodině na wc a vyzvracím to protože to prostě nejde vydržet.

K psychoterapeutovi bych určitě šla moc ráda a dokonce jsem chtěla už zítra, ale když jsem matce řekla, že mám asi bulímii a chci jít k psychoterapeutovi tak mi řekla, že nepotřebuju psychoterapeuta, ale jít do školy abych nezameškala .

A moje starší 20ti letá sestra, kterou nesnáším aod mala si nerozumíme je ještě ráda, že si do mně má důvod rýpnout a neulehčuje mi to...

Dnes jsem už měla 100 chutí utéct z domu. Protože toto je děs a hrůza :/ .

http://www.facebook.com/profile.php?id=1782789115 toto je můj facebook

**Míša** » 2012-01-27 13:42

to je teda naprosto šílený!! to je mi tě moc líto!! ufff
a co kdybys mamince ukázaala stránky Anabell? nebo tydle: www.idealni.cz. At si o PPP něco přečte....
je dobře, že se chceš jít léčit - asi by sis na tom měla trvat pokud to půjde!
no nebylo by snad lepší být na tom intru?
klidně mi napiš na elias857

seznam.cz
je dobře že máš svačiny, jen je teda škoda, že ak jdeš na záchod....
hele a nemáte ve škole nějakou školní psycholožku nebo poradkyni? že by možná bylo snažší zajít tam...co myslíš? od kud jsi? pomohlo by ti kdybych ti sem napsala nějaký kontaty na teraeuty?

**emma** » 2012-01-28 18:34

Na intru když jsem byla tak se to ještě více zhoršilo. a Stravuj jsme si zajišťovali sami .. Na naší škole je na celé 100 žáků a psycholožka ani nic podobného tady není . moje mamka ví co to je bulímie a anorexie, ale ona mi nadá at nezvracím a kdyz ji řeknu ze se chci jit lecit tak rekne, at nejdu blít a ze zádné lécení mi není potřeba .. Jsem z Bystřice pod Hostýnem

**Míša** » 2012-01-29 15:15

uf, to je děs, musíš to mít fakt těžký... a táta? ten doma neni? v něm bys neměla zastání? máš alespon nějakou kmarádku, se kerou bys o tom mohla mluvit? svěřit se jí? tak zkus třeba alespon (když ti neni dovolena léčba) postupovat podle svépomocných manuálů, psala sem ti už o nich? Knížky plné rad a návodů a odpovědí na otázky - prostě takový návod, jak se zbavit poruchy příjmu potravy. Doporučovala bych ti: "bulimie, jak bojovat s přejídáním" od Krcha a "Místo činu lednička (aneb Když se z jídla stane problém)" od Renate Gockel. Obě sou dost dobrý, obě sem četla. Lze zapůjčit v knihovnách, nebo v knihovnách anabell, nebo koupit v knihkupectvích nebo zakoupit na dobírku zde: http://www.anabell.cz/images/stories/dokumenty/nabidka_literatury_2012.pdf
Pobočky Anabell jsou mimo jiné v brně a Ostravě, ale to je oboje dost daleko, což?
a něco z tohodle by bylo dostupné:

Fakultní nemocnice Olomouc – Klinika psychiatrie
I.P. Pavlova 6, Olomouc 775 20
Tel: tel: +420 588 441 111

Pedopsychiatrická ambulance:
Součástí této ambulance je poradna pro léčbu poruch příjmů potravy.
MUDr. Martina Hulová
Tel: 588 443 512

Poliklinika Prostějov - MUDr. Němečková Pavla, Ph.D.
Adresa: Trávnická 2, Prostějov
Tel: 582 332 800
Způsob úhrady: zdravotní pojišťovna - informujte se při prvním kontaktu

Doc. MUDr. Libuše Stárková, CSc.
Adresa: Vídeňská 636/10, Olomouc
Tel: 585 229 036
Popis: psychiatrická ambulance
Způsob úhrady: není známo

Mudr. Juraj Rektor
Přerov - náměstí
psychosocialni centrum
Psychologická péče

Mgr. Petr Hroch
Adresa: Uničovská 81, Šternberk
Tel: 603 788 977; e-mail: petrhroch

petrhroch.cz; http://petrhroch.cz
Popis: pomoc při krizových situacích, podpora zvládání osobnostních problémů (poruchy příjmu potravy, depresivní nálady apod.)
Způsob úhrady: není známo

PhDr. Dagmar Konečná
Adresa: Karafiátova 6, 779 00 Olomouc
Žižkova 14, 789 01 Zábřeh na Moravě
Tel: 737 106 922; email: dagmar.konecna

atlas.cz, www.dakord.cz
Popis: psychodiagnostika, psychoterapie – individuální, párová, rodinná, psychosomatické potíže, poruchy příjmu potravy
Způsob úhrady: zdravotní pojišťovna i přímá platba – informujte se při prvním kontaktu

co myslíš? myslíš, že někam půjde jít i přes "zákaz" tvé mamky? ale ty knihy by sisi mohla objednat ne?

**emma** » 2012-02-01 22:22

Ahoj Míšo s mamkou jsem to rozumným způsobem rozebrala. Jsem objednána do anabell tak uvidíme. Mého otce nenávidím a na kamarády já nevěřím a když se o tom snažím s někým bavit tak ho to očividně nezajímá a chce mluvit o sobě takže nemá cenu se vtírat abych si někomu mohla postěžovat .. včera jsem zvracela 7x byly to nervy a přejídání kdy nešlo poslechnout srdce ale mozek jel na "autopilot" dnes jsem zvracela jen 4x :)

**Míša** » 2012-02-02 13:08

teda!! no úžasný!! tak to nabralo správnej směr!--) si šikovná, žes to takle s mamkou zvládla, fakt klobouk dolu!!--) uvidíš, co t tam řeknou, poradí postup, terapeuty a tak...nevyděs se, kdyby mluvili o hospitalizaci - je to možné, že se jim to takto bude zdát, když zvracíš tolikrát denně. Ale neboj, na všem se dá domluvit. Nakonec i ta hospitalizace se dá přežít;--)
bezva, tak gratuluji ke dnešku - čtyřka je v tomto případě o hodně lepší číslo než sedmička;--)
moc ti přeji, at se to začně hezky řešit a at je ti lépe a lépe....dej vědět, jak to v Anabell probíhalo - na kdy jsi objednaná?

**emma** » 2012-02-03 21:33

15.2 .. určitě vědět dám :) oni mi asi nepomůžou s hubnutím že ?
já nechci být tlustá .. nidky se s tím nevyrovnám ani vyrovnat nechci že jsem prasátko . :/

**Míša** » 2012-02-04 14:50

s hubnutím opravdu ne!-) ale pomohou ti od přejídání a tím půjde tvá váha dolů. pomohou ti nastolit normální jídelníček. Bude to ale chvíli trvat, určitě to bude chtít několik sezení - nečekej od prvního setkání žádné zázraky - první sezení je spíš informativní, otukávací, zjištování toho jak se situace má a co vše se dá dělat:-)
je super, že tam deš!! držím palce!!
a jak jinak? zvládáš to ted trošičku líp? nepomohlo třeba to, že jste si o tom společně popovídali s mamkou?

**emma** » 2012-02-05 12:44

Teď se docela snažím .. když se přejím tak se snažím nevyzvracet všechno...A to hlavně teda kvůli svému srdci, protože mně někdy opravdu strašně bolí a mám často arytmie. Snad bude líp .. věřím tomu :)

**Míša** » 2012-02-07 14:34

jejda...chudáku...a baštíš ještě ty merunky!! bašti je! a pij minerálky a snaž se hodně odpočívat. S tím srdcem si fakt není radno zahrávat!! Vím, že se mi to snadno řekne ale fakt se snaž zvracet co nejmín. Tak si třeba udělej i na tohle rozpis - když "už musíš" tak třeba "jen" 1x denně....

**emma** » 2012-02-08 21:55

každý den před spaním snim 5 meruněk, hrst brusinek, hrst vlašských ořechů a nechám to v sobě ... dnes jsem zvracela 6x nějak jsem to nezkrotila .. na zítra mám předsevzetí že to zkusím "jen" 4x a pozítří 3x uvidím jak to zvládnu snad to tentokrát vyjde.Mám neskutečný strach z toho setkání v anabell .. Kamarád mi říkal, že jeho bývalá přítelkyně tam už víckrát ani nechtěla .. tak mám hroznej strach.

**Míša** » 2012-02-09 14:17

to si šikovná, je dobře, že ty meruňky baštíš!!--)
a to předsevzetí je fajn nápad!!! přeji ti, abys to dala!!!
Hele, ale proč z toho máš takový strach?? neni z čeho, přeci? tam na tebe nikdo ošklivý nebude, jen se asi budou trošku vyptávat co jak, proč..jak dlouho... a budou se snažit najít řešení - doporučit ti třeba nutriční terapii, nebo tamtoho či tamtoho psychoterapeuta a tak. Ale neboj nikdo ti nic nutiti nebude, vše je na tobě - je to tvůj život, tvoje zdraví, o všem si nakonec sama rozhodneš sama - zda jejich rady a kontakty využiješ a tak... nepomohlo by ti třeba že bys viděla ke komu deš? tady mrkni na fotky - koukej na Brno a poradnu Anabell . sou to mladé holky... http://www.anabell.cz/index.php/lide-v-os-anabell a tady si můžeš něco trošku víc přečíst k tý poradně: http://www.anabell.cz/index.php/anabell-brno/klientske-centrum/socialni-poradenstvi/poradna-anabell
co by ti pomohlo, aby ses nebála? co bys ještě potřebovala vědět?

**emma** » 2012-02-14 22:22

Ahoj, promin, že píšu až teď. Zítra jedu do Brna .. mám smíšené pocity ... zítra napíšu víc ..

**Míša** » 2012-02-15 14:54

nic se neděje!!! děsně na tě myslím!! věřím, že to bude ok!--)určo napiš, jak to dopadlo!!--)

**emma** » 2012-02-19 15:50

Ahoj... bylo to v pohodě, teneto pátek jedu zase a pujdu k nutriční poradkyni .. a dostala jsem rozpis psychoterapeutů v blízkosti mého bydliště takže se někam musim domluvit .. včera jsem zvracela jen 4x takže už je to lepší ... snažím se jíst co nejvíce kašovitou stravu a říkám si přitom, že to nemusím zvracet že to ten žaludek snese a že to není tak hrozné a tak .. samozřejmě že to zvracim taky ale ne uplně všechno :) je to pro mně lepší .. dnes jsem pekla asi 4 plechy různých dobrot z lístového těsta a tak jsem ěla chuť to ochutnat .. později jsem si to o5 vyčetla a šla zvracet .. to jsem se neudržela a mrzí mně to ..

**Míša** » 2012-02-20 13:34

ahoj Emmo!--) no to je báječný, že říkáš, že to bylo v pohodě!!--)je super, že jsi zas objednaná a i ta nutriční ti určitě trošku pomůže - chce to zapojit co se dá...
Tak raději nic nepeč, ne? je to moc velké pokušení - třeba jako kdyby alkoholik pracoval za barem...;--) a nebo si to předem dovol (ano, můžu 2 kousky ochutnat) at si to pak nevyčítáš...:--) Držím pěsti a zas dej vědět jak se daří!!--)

**Marketa** » 2012-01-22 18:17

Ahojky. Děkuji za rychlou odpoved. Já se ted cítím docela dobre, ale začínám hodně dodržovat pravidelne jezeni a taky se vyhýbám jídlu, které nepatří mezi těch 5 denních porcich. Kdyz mi někdo nabídne něco - navíc - kdy není moje hodina jídla, tak to odmitnu. Je to i proto , ze se cítím najezena, ale myslím ze i kdybych cítila trosku hlad, tak bych pockala az na u moji hodinu. Objevily by se vycitky. Přece normální lidi to takhl neřeší...
K psychologovi bych se asi stydela jít, připadalo by mi to tak, jako ze řeším nějakou hloupost ...

**Míša** » 2012-01-23 14:26

hmmm, jasně, rozumím... cítím v tom takovou nejistotu (co se jídla týče), je to klasický pro lidi který se snaží dostat z PPP, přjde mi to ale celkem na dobrý cestě, pokud by se to nezhoršovalo teda...
Postuně by ses měla naučit si vzít i něco mimo tvůj plán ale všechno má svůj čas, uvdíš, třeba k tomu brzo dojdeš a bude ti to pak už připadat normální a nijak tě to nerozhodí. Ano, určitě "normální" ldi to takto neřeší...
Ad psycholog: určtě se není za co stydět je plno psychoterapeutů, kteří se specializují na léčbu PPP - takže těm by určitě tvoje potíže jako hloupost neřipadaly!!! Protože přesně jak píšeš: normální lidi to přeci tak neřeší.
Zatim se zkus podívat třeba na tuto brožurku: http://www.anabell.cz/images/stories/dokumenty/prevence_relapsu.pdf a nebo i klidně sem: http://www.anabell.cz/index.php/anabell-brno/edicni-a-edukacni-centrum/edicni-cinnost zda by tam bylo něco co by ti trošku pomohlo:--)
nebo nemáš blízko některou z poboček anabell?? že by ses přišla poradit do jejich poradny, či podívat na skupinu..? poud by tě zaímaly bližší nfo, jak to tam chodí, dej vědět !--)

**emma** » 2012-02-22 22:38

:) maminka měla narozeniny takže jsem péct prostě musela abych udělala radost .. včera jsem zvracela jednou .. je to neuvěřitelné jen jednou .. udělala jsem si den pro sebe .. zajela si ke kosmetičce, šla na masáž a večer na jogu .. jedla jsem jen jogurt - kaši - dušenou rozšlehanou mrkev- přesnídávku .. za cely den .. ale je to úspěch .. teda alespoň pro mně .. dnes 8x .. měla jsem nervy :((

**Míša** » 2012-02-23 14:15

jasně, tak to chápu!!--) mnam taky bych si dala:--)
no to je úžasný!!!! jen 1x!!--) si úžasná!!!! a to sis předem naplánovala, že si uděláš den pro sebe??--) a zvracela jsi jen 1x protže jsi měla klid a volno? nebo čím to přesně bylo??
hmmm, chudáku - nervy...a z čeho???? čím je to způsobeno??

**Blanka** » 2012-01-22 18:26

ahoj holky,
byla jste nektera na hospitalizaci? jak to probíhá? prý jsou tam nějaké režimy tvrde ..

**Míša** » 2012-01-24 13:35

ahoj, na hospotalizaci jsem nebyla ale byla jsem tam na praxi - konkrétně na psych. klince v Praze na specializované jednotce pro léčbu PPP. Zas tak tvrdý mi to nepřijde...můžeš se tam klidně přijít podívat na "klub" - takové sezení, kde jsou holky, které jsou právě ted hospitalizované a můžeš se jich pozeptat a tak.

Bližší info zde:
- každá 2. středa v měsíci , 14:30 - 15:30 hod. Klub pro nemocné poruchami příjmu potravy
- adresa: Psychiatrická klinika VFN a 1. LF UK, Ke Karlovu 11, Praha 2
- telefon: 224 965 362

No a tady blžší info jak to probíhá v nemocnici v Brně: http://www.anabell.cz/index.php/poradny-lekari-kliniky/klasicke-metody-lecby/487-psychiatricka-klinika-pri-fakultni-nemocnici-brno-bohunice

Poud by ses nechala hospitalizovat, tak kde? poud by tě ještě zajímalo něco konkrétního, napiš - ráda se pokusím odpovědět :--)

**Prosba o kontakt-Ann** » 2012-01-22 18:35

Ahoj Blanko, já jsem byla hospitalizovaná jen na interně, kvůli "výkrmu", takže nevím jak je to na metabolických odděleních...Anna

**Michaela** » 2012-01-22 20:50

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, jestli je v okolí Ostravy nějaký bezplatný doktor/terapie zabývající se MA. Nebo kolik je minimální platba?

**Míša** » 2012-01-24 13:45

ahoj Míšo a potřebuješ to fakt v okolí Ostravy nebo v Ostravě?

**Michaela** » 2012-01-24 17:11

No vzhledem k tomu že bydlím u Frýdku - Místku..

**Míša** » 2012-01-25 14:04

ok písni mi na elias857

seznam.cz - pošlu ti to mailem , je toho krapet víc:--)

**Marketa** » 2012-01-23 15:22

A ještě me ted napadá, kdyz jsem si přečetla svůj přidány komentář, tak něco navíc nechci jist taky z toho důvodu, ze bych chtěla, aby váha ještě klesla. Pomalu začínám uvažovat i o cvičeni.
Zatím je to na dobre ceste, jak říkáš. Popravdě já bydlím v Praze a jedno jsem chtěla navštívit pobočku u anděla, myslím ze tam je jedna. Ale nakonec jsem se na schůzku nedostavila. Opět strach. Moc odvahy nemám no.. A ti lidi tam určitě řeší bud bulimii nebo anorexii. Já třeba
nikdy nezvracela, ted je to akorát zase v hlave .. Ale já nechápu, proc to tak je, cely život jsem vážila 48 kg a jídlo neresila, všechno to začlo v roce 2009, kdy jsem odjela žít do jiné země.

**Míša** » 2012-01-24 14:02

ahoj Market, hele todle je taky častý že to lidem začne někde při pobytu v zahrančí - prostě najednou daleko od domova - nový lidi, jinej způsob života, jiný jídlo...
A tos byla objednaná do poradny? nebo ses chystala na skupinu? možná by ses mín bála té skupiny ne? bude vás tam víc - jako by se lépe "ztratíš"...nikomu se tam nechce, každý se alespon napoprví bojí - nejsi v tom sama!!--) co by ti pomohlo, aby ses tam odvážila zajít? potřebuješ nějaké bližší info? mrkni na tyto odkazy:
http://www.anabell.cz/index.php/anabell-praha/nase-sluzby/poradna-pro-osoby-s-poruchou-prijmu-potravy-a-jejich-blizke
http://www.anabell.cz/index.php/anabell-praha/nase-sluzby/svepomocna-podpurna-skupina-pro-osoby-s-poruchou-prijmu-potravy

je fajn že jsi na pozoru!! hlídej se, snaž se baštit a fakt zkus tu Anabell na andělu :-)

a zas písni jak se daří :-)

**akcinel21** » 2012-01-23 16:54

Ahoj holky

tak vůbec nevim co mám dělat. :-|

Snažím se jíst,ale jen protože nechci porušit dohodu,kterou jsem v Anabell dala,ale přitom pěkně trpím:-(

Vůbec nechci jíst,s jídlem je mne špatně včetně nežádoucích stavů,které jsou(depky z vyšší váhy,tolika množství jídla apod)

tak přemýšlím co mám dělat,zda to říct Anabell,aby mi pomohla,nebo s tím vším fláknout??co by jste vy udělali?? :-?

**Míša** » 2012-01-24 14:11

zkusila bych to říct v Anabell narovinu (až tam zas půjdeš) - říct jak se cítíš co s tebou ta dohoda dělá, že nevíš co dělat....že je to těžký...
zkus s tím neflákat ale bojovat at můžeš přestat to jídlo řešit a žít svobodně a volně jak pták bez závislosti na postavě a všem dalším povrchním...;--)
Moc ti držím palce!!---)

**akcinel21** » 2012-01-29 09:23

No nevim,má tam strach jít:-(
Protože u jedné dohody jsem jim tam říkala,jak to na mne působilo,když jsem viděla malinký ,,podraz" a nic moc to nekomentovali,takže asi to pro ně nic neznamená nebo nevim,co si o tom mám myslet?: :sigh:

**Míša** » 2012-01-29 14:56

tak se jich zeptej proč to nekomentovali a řekni jim, že nevíš co si o tom máš myslet a že bys to od nich chtěla vysvětlit. Já upřednostnuju naprostou otevřenist - jinak se člověk nic nedozví, nic nedomluví...
a proč strach? však oni na tebe nebudou ošklivý, ne??!! to by si nedovolili!--)
Zatim se měj:--)

**Radka** » 2012-01-25 21:10

Ahojky holky, sama jsem si tímto peklem prošla. Při výšce 172cm jsem vážila 37kg. Byla mi neustále zima, hlídala jsem si kalorie ale byla jsem hrdá, že nosím dětskou velikost. O lidech a rodině jsem si myslela, že mi závidí jak jsem krásně hubená, když mi říkali ať neblbnu že jsem kostlivec. Největší otřes pro mě asi byl, když mi začali v chomáčích vypadávat vlasy a když jsem byla v Podolí s kamarády ze školy a já se svlékla do plavek a lidé o mě začali prohlašovat a vykřikovat po mě hej holka prober se a jdi se nažrat. Ano lidé dokážou být hodně zlí. Ale na druhou stranu jsem si fakt uvědomila že není vše ok. No z mojí rodinou jsem to zvládla. Bylo to velké úsilí. Teď se raději nevážím a jsou mi zase kalhoty co jsem dříve nosila. Je pravda že v hlavě mi to pořád krapek šrotuje jestli jsem ok a v zrcadle se nevidím jako holku s hezkým tělem, ale raději se soustředím na něco jiného. Jen mám krapek problémy se střevama. Hrozně mi neustále křičí a přelevají se mi a jsem pořád hrozně nafouklá. Myslíte, že to může mít nějakou souvislost s mojí dřívější nemocí Anorexií? A také mám trošku problém s tím přejídáním. Ne nic děsného že by mi bylo zle z přejídání, ale tak trošku tláskám a hlavně mám chuťě na sladké. Je to normální a ustane to? Moc děkuji za odpověď a všem holčinám držím palečky a´t to zvládnou. Hlavně kašlete na zlé lidi těch je fakt hafo a jako šafránu těch co pomůžou a podrží. ;-)

**Míša** » 2012-01-27 13:35

ahoj Radko si šiovná, že si to zvládla a jsi z nějhoršího venku!! Klobouk dolu!!--) no k těm zažívacím potížím: to tady od holek co znovu začínají jíst slyšim hoodně často prostě to k tomu patří, je potřeba to "přetrpět" - snaž se jíst pravidelně - aby žaludek nebyl prázdný. Můžeš zkusit i víc jogurtů či zakysaných mlék - aby se ti obnovila střevní mikroflora a nebylas tolik nafouklá. Ono si prostě musí organismus znovu na to jídlo zvyknout...
no a to, že máš nyní tolik chutě na sladké - to je přesně ono - klasika - tělo si žádá dohnat to co mu bylo odpíráno, bojí se dalšího strádání - chce si udělat zásoby... je to přirozené. Klidně sladké jez, rozhodně si ho nijak nezakazuj, jen fakt hlídej aby se z toho nestalo neřízené přejídání! Ke sváče něco sladkého, nebo po obědě něco na zub a pak ještě večer trochu mlsat je normálka:--) jo a taky dobrá rada - nenahrazovat hlavní jídla (snídaně, oběd večeře) sladkým!! je důležitý se normálně najíst (brambory a něco, těstoviny a něco, pizza...) a pak teprve něco na zub:--)
myslím, že by to vše mělo ustat a postupně se znormalizovat - moc ti držím pěsti a ještě posílám brožurku, kde bys možná mohla najít nějaký rady - je to o tom jak do těchto potíží nespadnout znova: http://www.anabell.cz/images/stories/dokumenty/prevence_relapsu.pdf

**Jane** » 2012-01-28 06:02

Ahoj holky, ráda chodím na tohle fórum a čtu si Vaše příběhy... alespoň si v té v své šlamastice nepříjdu tak sama :-( z mentální anorexie jsem se nakonec rozhodla vyléčit sama i když nevím jestli to bych ten nejlepší nápad. Léčbu v anabell jsem odmítla ze strachu. Podařilo se mi nabrat z pouhých 34 kg na 38 kilo při výšce 156cm, je to pokrok a cítím se mnohem líp...i když vím že je to pořád strašně málo. Mám v hlavě už teď myšlenku že to stačí a víc nechci...z jídelníčku jsem tedy zase postupně ubrala, váha dolu nešla ale začaly děsné zažívací potíže. Je to pár dní co mě vezl přítel v noci na potohovost s ukrutnýma bolestma žaludku, nechaly si mě tam dva dny na pozorování, daly kapačku a šla jsem domů. Teď už jsem zase doma a mám hrozný strach z jídla, příjde mi, že se už zase strácím a nemůžu najít přiměřené měřítko. Je to jak začarovaný kruh. Kdy člověk začně nad jídlem uvažovat "normálně" a nebude mít strach z obyčejného rohlíku? Vážně se snažím ale jídlo asi už nikdy nebude v mojí oblibě. Když jím nebo jídlo nakupuji zaměřuju se jen na věci "zdravé" bio nebo tak....i tam je můj problém neustálé čtení etiket kde je napsané složení výrobku a tak dál... :sad:

**Míša** » 2012-01-29 14:41

jejda chudáku, to muselo bejt dost nepříjemný.... ale tydle zažívací potíže má snad každý, když se snaží opět se naučit jíst - a jíst normálně...když se podíváš o několik příspěvků výš, zrovna to tam někdo psal...
Zkus hodně zakysaných mléčných výrobků, jíst spíše menší porce a často a obecně jíst lehce stravitelné věci a prostě vydržet!!! já vim, snadno se to řekne, což??
a čeho se bojíš v Anabell? že tam bude někdo cizí? že tam budou nepříjemní? můžeš tam jít s přítelem, nebo s kamarádkou, můžeš tam vystupovat anonymně, můžeš tam jít jen jednou a když ti to nebude vyhovovat, tak už se tam nikdy nemusíš ukázat...a chtělas jít do poradny nebo na skupinu? podle mne bys měla nějakého odborníka vyhledat - proč s tím tak váháš? todle je o psychice - mělo by se to řešit...
zkus si čtení etiket prostě zakázat;-) myslíš, že bys to zvládla?
každopádně ti moc fandim!!!

**Jane** » 2012-01-29 17:55

Míšo mě v anabell nabídly jen hospitalizaci na lůžkovou část. Moje BMI totiž nebylo k tomu abych jen docházela na terapie. A vzhledem k tomu že bych musela ležet pár týdnu 100kilometrů od domova se mi prostě nechtělo :o( a taky strach z toho všeho...jíst dokážu, a to i s chutí ale ty myšlenky kolem to je hrůza. Když snídám už přemýšlím co si dám k obědu. Když večeřím už přemýšlím co budu jíst druhý den... jím malé porce 5krát denně, tím jsem posedlá, to dodržuju snad na minuty. Ničí mě to psychycky. Pořád musím něco dělat,, nedokážu jen tak sedět a nic nedělat když jsem najedená. Třeba se obleču a i když je venku tak, že by psa nevyhnal, já se jdu projít...

**Míša** » 2012-01-31 14:29

ahoj, aha, jasně, chápu....nojo vzhledm k tý váze by hospitalizace byla fakt asi potřebná...
Ale tak zase pokud jsi schopná baštit 5x za den, je to celkem fajn:-) a jaké porce? a jak konkrétněji vypadá tvůj jídelníček? je fakt potřeba abys pořádně nabírala na váze - čím bude váha blíže k normálu, tím i psychika bude lepší - budeš klidnější, vyrovnanější, nebudeš mít takové tendence pořád se hýbat...opravdu! - vyzkoušeno:--) to že plánuješ jídlo je dobře, jen aby ti ale v hlavě ještě zbylo místo i na něco jiného...;--)
a bydlíš s přítelem? hlídá tě? jak to všechno snáší on? můžeš mu doporučit uto brožurku: http://www.anabell.cz/images/stories/dokumenty/oporuchachprijmupotravy.pdf
a když ses rozhodla s tím zatočit sama, máš doma alespon nějaký svépomocný manuál? nejlépe "Mentální anorexie" od F.D.Krcha - rozhodně doporučuju!!!
Moc ti fandim, drž se:--)

**Jane** » 2012-02-03 23:33

to je právě ten problém, píšeš aby m v té hlavě zbylo místo i na něco jiného ale připadá mi že jsem už úplně posedlá a o ničem jiném než o jídle přemýšlet nedokážu. Śpatně se soustředim i na běžné rozhovory nebo na televizi. V noci se třeba vzbudím a už přemýšlím z čeho se bude skládat snídaně a jestli si namažu víc másla nebo dám o rajče víc :-( je to k neuvěření a k zbláznění. Noční můra která mi nedá pokoj. Můj jídelníček je myslim si dost pestrý a vhodný-to si myslim já-ostatním příjde že jím pořád dokola jedno a to samé a že to jsou samé dietní jídla. Ano, nakupuju jen ve zdravé výživě, kam chodím každý den i na obědy. Tak třeba dnes jsem měla:
Snídaně- kornspitz s eidamem + rajče
svačína- odtučněný tvaroh (125g) oslazený medem+ banán
oběd- rýže+rostlinné maso
svačina-ovocná miska (pomeranč,kiwi)
vvečeře-3 obilnitové karbanátky + zeleninový salát
takto a podobně jím bez mála půl roku a mám 38 kilo, na pestrosti jídelníčku si fakt zakládám. A přítel? je ze mě už na nervy :-( snaží se mi pomáhat ale marně :-(

**Míša** » 2012-02-07 14:26

ahoj, promin, že píšu trošku opožděně..
myslím, že vzhledem k tvojí podváze je neustálé myšlení na jídlo přirozené. Ted je tvůj hlavní a možná skoro jediný úkol: PŘIBRAT!! Až se ti podaří váhu přiblížit trošku více normálu, měla bys začít docházet na ambulantní terapie k psychoterapeutovi - aby se to definitivně vyřešilo, odstranily příčiny - prostě abys zapracovala na své psychice...
Jídelníček je opravdu hezky pestrý :-)

ale vykrmovací moc ne. Místo odtučněného tvarohu bych dala polotučný a přidala bych druhou večeři: třeba jogurt, ovoce, kakao, zmrzlina, mléčný nápoj....cokoli na co bys ještě večer měla chut! taky zkus zařadit i sladké věci - mysli na to, že musíš fakt přibrat, tvá váha je nyní velmi kritická!!! a jak už jsem psala, až přibereš, budeš na tom psychicky mnohem lépe!--)
Dala partnerovi odkaz na tu brožurku? a co říkáš na ten nápad se svépomocnými manuály?
Drž se a přeji ti at se ti hezky baští!-)
PS: taky můžeš vyzkoušet nutridrinky z lékárny:--)

**Jane** » 2012-02-08 20:30

Budu se snažit tedy jíst víc, snad to zvládnu (hlavně psychicky) Míšo a jakou terapii máš na mysli? a jak to probíhá? mohla bys mi někoho doporučit? Jinak přítelovi jsem brožurku neukázala-nemám k tomu odvahu se o tom s ním bavit. Víme oba že mám problém ale pokud možno nebavíme se o tom. Už takhle si o mě musí myslet že jsem "cvok" když mám takový postoj k jídlu. Myslím že můj problém nechápe do hloubky ale to je pochopitelný když tím netrpí. Proto ho nechci zatěžovat ani strašit brožurkami o anorexii. Na druhou bych chtěla aby to byl právě on kdo by mi pomohl z tohohle bludiště :-(

**Míša** » 2012-02-09 13:57

nojo, to je těžký, když chceš aby ti pomohl hlavně partner, ale při tom s ním o tom nechceš mluvit a bojíš se mu ukázat návod (tu brožuru) jak s tebou má jednat...rozhodně tě nenutím, abys mu to ukazovala (to je na tobě), jen se to snažím uvést na pravou míru: neni to brožurka o anorexii, ale návod pro může jak mají jednat s partnerkou, která má poruchu příjmu potravy (tak se sma nejprve na tu brožuru mrkni)... a myslím, že bys ho tím nevystrašila, ale třeba mu i pomohla. Zkus se ho zeptat co by on potřeboval, zkus mu říct že od něj chceš pomoc a řekni mu konkrétně co má dělat - esi potřebuješ aby s tebou jedl, nebo aby ti vařil, nebo aby tě chválil, nebo aby s tebou šel na terapii - co bys on něj potřebovala? jak myslíš, že by ti mohl pomoci?
Mám na mysli psychoterapii poruch příjmu potravy - ambulantní návštěvy psychoterapeuta - třeba 1x zatýden si jít na 60 minut sednou k terapeutovi a mluvit tam s ním o tom, proč se tak bojíš přibrat, proč to vzniklo, co by se dalo změnit, aby se to už nedělo, co by se dalo změnit, abys neměla jídla plnou hlavu... sama jsem asi 3 nebo 4 roky na psychoterapii chodila... ráda ti někoho doporučím, ale nevím od kud jsi...z Brna? ted si nejsem jistá...
moc držím palce at ti to baštění pěkně jde, měj se fajn a přeji dobrou chut!--)

**Jane** » 2012-02-13 23:38

Promiň že píšu tak pozdě, bylo moc práce :o( Jsem z Písku. Kdyby bylo něco tady v okolí byla bych strašně ráda. Jinak pořád váhám jestli mám brožurku ukázat nebo ne ale myslím že to zkusím :o) snad to bude brzy a najdu k tomu odvahu. Předem děkuju za případný tip na terapii. Měj se hezky zatim ahoj

**Míša** » 2012-02-15 15:17

ahoj Jane:--) možná nejde ani tak o brožuru, ale prostě si s partnerem promluvit a ujasnit si co od něj chceš...!--)
tady mám nějaké terapeuty z jižních čech:

Mgr. Nicole Hovorková
Adresa: U Trojice 4, České Budějovice
Tel: 603 759 916, 335 341 212; email: hovorkovan

volny.cz
Popis: skupinový a individuální arteterapeutický program, zaměřený na sebepoznání, rozvoj kreativity a uvolnění
Způsob úhrady: přímá platba

PhDr. Zdena Šírková
Adresa: Špičák 114, 381 01 Český Krumlov
Tel: 380 712 106
Popis: ambulance klinického psychologa
Způsob úhrady: není známo

PhDr. Jana Címlová
Adresa: Bydlinského 2474, 390 02 Tábor
Tel: 381 254 756
Popis: ordinace klinického psychologa
Způsob úhrady: není známo

PhDr. Anna Klimperová
Adresa: Nad Stadiónem 484, 385 01 Vimperk
Tel: 388 415 597
Popis: ordinace klinického psychologa
Způsob úhrady: není známo

PhDr. Anna Pavlišová
Adresa: Karla Čapka 589, 397 01 Písek-Budějovické Předměstí
Tel: 382 772 186
Popis: psychologická ambulance
Způsob úhrady: není známo

Zkus to obvolat a případně se poptat, esi by nevděli o někom,kdo pracuje s PPP přímo v Písku...
Moc ti držím palce a dej zas vědět, jak se to vyvíjí!!--)

**Eve** » 2012-02-03 12:20

Přišla jsem se podělit o svoje zkušenosti s anorexií..
Začalo to po devatenáctém roku, poměrně pozdě, skončilo vlastně vloni v létě, tudíž takřka osmileté neutěšené období. Byla jsem na tom všelijak, méně hluboko, hodně hluboko, jedním slovem furt v podváze (větší či menší). Mám 174 cm, před vypuknutím anorektické éry jsem vážila asi 65 kg. Nejméně jsem balancovala na 36 kilech. Zažila jsem mnohé hospitalizace (paradoxně pouze jednou na jednotce pro léčbu ppp, ostatní byly na psychiatrických odd. kvůli těžkým depresím, úzkostem a též na JIPkách, ARO, apod..). Nechtělo se mi existovat, nejenže nebyla síla, ale nebyla hlavně vůle a naděje dostat se z černočerné hluboké beznaděje v propasti zvané deprese. Nechtěla jsem už nikdy vidět sama sebe v zrcadle a být tak konfrontovaná se vzpomínkami na znásilňování a fyzické násilí, které jsem snášela půl druhého roku během první známosti (žel Bohu, nešťastná to volba, natrefila jsem na psychopatického zlého člověka). Chtěla jsem se propadnout do všeobjímající tmy a najít tam klid a oprostit se od jakéhokoliv pocitového vnímání, vůbec od života celého.
Čas plynul, já se ztrácela díky ztrácejícím se kilogramům, jenže pomalu, zprvu nenápadně, jsem začala vnímat také jiné pocity než jen ten hnus ze sebe sama, byla to čiročirá zvědavost, co se stane zítra, co se stane za týden.. Z této "zvědavosti" se vyklubala touha žít a dokázat si svůj život užívat. Nijak závratně a neobyčejně, docela obvykle. zjistila jsem, že smysl může mít obyčejné probuzení se ráno a mít pocit jistoty, že Slunce nikdy nezklame a každé ráno vychází a večer zachází za obzor. Že to funguje, jak má! A že je lepší žít tak, kdy se nemusím soustředit na úporný nonstop boj o energii, abych někde nespadla únavou, aby mi na rukou nenaskakovaly žíly při sebemenším fyzickém vypětí, že si dělám sama zlo, když si upírám možnost kvalitního života, když jsem spolčená s anorexií, která kvalitu jen a jen krade! S depresemi jsem se naučila pracovat, jsou tu a asi i navždy budou, ale to není tragédie, což takoví cukrovkáři, také jsou omezení a nechodí si házet mašli!
Dobře, přibrat (svépomocně, s přispěním asi půlročních návštěv ambulance psychologa zam. na normalizaci jídelního režimu) trvalo necelé tři roky. Nyní můžu odhadem vážit asi 58 kilo, nestoupám na váhu. Už rok pravidelně přichází menstruace, mám partnera, dokončuji školu, pracuji v oboru, který studuji, zvládám :) Jídla se nebojím (vyjma několika položek v seznamu jídel, která se protiví a vlivem anorexie se stala tabu..), vychutnávám si ho a je to prima. Je to SVOBODA!
Existuje cesta ven, cesta k vyléčení navzdory dlouhým letem, po která ppp trpíte, jde jen o to chtít a nebát se! Jsem toho důkazem!

**Míša** » 2012-02-04 14:46

fuuf, husý kůže....silný příběh!!! Hrozně hezky píšeš, měla bys o tom napsat knihu!-)Hlavně o tom jak z toho ven, co vše se pro to dá udělat - aby to byl návod jak se z anorexie vyléčit (a ne jak si ji pořídit, jak bohužel některé příběhy/knihy vyznívají...)
je hodně zajímavý jak popisuješ ten zvrat - co k němu přimělo, proč nastal??
Tééda, prostě ti děsně držím palce a přeji at je i nadále vše tak dobré jako nyní, nebo třeba ještě lepší;--)

**Eve** » 2012-02-06 10:46

Děkuji, já se občas rozepíšu jako ďas a nevím kdy přestat :)
Ano, máš pravdu, četla jsem celou řadu knih/příběhů o anorexii, drtivá většina byla, jak říkáš, návodem, jak si obstarat problém, jak jej prohloubit, co se pro to dá udělat..
No, nenazývala bych můj obrat zvratem, nešlo totiž o moment, zlomový okamžik, kdy bych najednou byla "osvícena", prozřela bych a nastala změna o sto osmdesát stupňů. Víš, zabývám se profesionálně uměním, studuji umělecký obor a živím se tím. A právě dimenze umění mi poskytla kýženou motivaci a překlenula mě přes depresí zatemněné vnímání. Nejednalo se o dny, spíše o pozvolné plynutí týdnů, snad i měsíců, ale měsíc co měsíc byla anorexie slabším soupeřem a deprese se dostávala pod mou kontrolu, ne já pod její, jako tomu bylo předchozí dlouhá léta. Byly dny, kdy jsem váhala, nadešla celá řada krizí, ale ten vývojový trend, jak by se dalo říci, zůstal stejný :)
A když se po těch šesti nebo kolika letech znovu dostavila menstruace, potvrdilo to jen moje přesvědčení, že jdu správným směrem.
Anorexie není vlastnit něco výjimečného, exkluzivního, být dobrý, alespoň já to tak nikdy nevnímala. Je to nic víc než porucha příjmu potravy, závislost na jídle, na jeho odpírání si. Není to živá bytost, jak to mnohdy slýchávám popisovat, není to žádný vnitřní hlas, co někomu přikazuje a zakazuje, nač ji personifikovat, nejde o psychózu, jářku!!!
A jde to se z ní dostat, neříkám, že hladce a obrace, ale to není důvod, aby do toho člověk nešel...!

**Míša** » 2012-02-07 14:44

úžasný....myslím, že máš v sobě fakt hodně síly...přijdme mi, že ted stojíš nohama velmi pevně na zemi! Moc ti přeju, aby to tak zustalo!--)

**Marketa** » 2012-02-08 18:25

Ahoj Míšo. Tak stále se mi daří jist pravidelne, váha je ke 158 cm akorát, ted je to 49 kg. Nejsem tlustá ani hubena, proste normální. Chtěla bych se té zeptat, jestli si myslíš, ze je hodně pokud každy den k jídlu konzumují cca 560 g zeleniny. Vždycky je půlka k obědu a půlka k večeři. Je to čerstvá zelenina. Kromě toho ještě jako svacinu kus ovoce a jako druhou večeři taky kus ovoce, vetsinou jablko nebo pomeranč. Díky za odpověd :) jinak do skupiny asi ted jít nepotrebuji, cítím se docela v klidu. Markéta

**Míša** » 2012-02-09 13:47

ahoj Market :-)

tak fajn, váha je dobrá :--)

no je to celkem hodně zeleniny, ale pokud touzeleninou nenahrazuješ normální jídlo, tak by to vadit nemělo. tedy pkud máš normální porci oběda a pak teprve navrh dáš tu zeleninu tak není problém - jde prostě o to, aby ti ta zelenina "nevytlačila" z jídelníčku jiné jídlo - třeba přílohy (těstoviny, brambory a tak...). Píši to srozumitelně? Jináč ovoce ok:--) držím pěsti :--)

**vladka** » 2012-02-08 21:27

Ahojte baby a možno aj nejaký chalani, volám sa Vladka a som zo Slovenska chcela by som Vás veľmi pekne poprosiť o pomoc pri mojej diplomovej práci. Ak by ste mali chvíľku času a boli by ste ochotní mi vyplniť jeden anonymný on-line dotazník. Možno sa mnohí z Vás na to vykašlete, ja si však vážim všetkých bez ohľadu na to, či mi pri diplomovej práci pomôžete alebo nie. Viem, čo so sebou prinášajú PPP a čím všetci prechádzate. Dúfam, že sa Vám podarí vyhrať nad tým všetkým. Nik si nezaslúži väčšiu podporu a pomoc ako práve vy ..

tu je link na dotazník: http://redir.netcentrum.cz/?noaudit&url=https%3A%2F%2Fdocs%2Egoogle%2Ecom%2Fspreadsheet%2Fviewform%3Fformkey%3DdGVIZU1SRmg1VkpQT0NoRTc5RWd1N3c6MQ

Ešte raz veľmi pekne ďakujem

**Marketa** » 2012-02-09 13:54

Díky :) no dělám to tak, ze si k obědu dam třeba kuřecí stehno, pak poloviční porci brambor a potom tu zeleninu. To samé třeba večeře. To je kus pečiva, třeba celozrna houška cca 60 g, kvalitni kousek šunky a zase ta zelenina. Dnes jsem měla třeba čočku na husto bez vejce a okurkovy salát. Čočka obsahuje bílkoviny a bylo toho akorát. Tak je to dobrý nebo ne ? :)

**Michaela** » 2012-02-10 01:15

čtyři roky bojuji..zacalo to prejidanim, pote tim, ze jsem strasne tlusta a prestala jsem jist, zhubla jsem z devadesati kilo na 65... ted "diky" zvraceni si udrzuji 73, jenze zvracim treba sestkrat denne. samozrejme, ze na tech "svych" 65 nejde zhubnout...sportuju hodne, ale...nejspis timhle zivonim stylem jsem odstartovala roztrousenou sklerozu takze je to tezke pri narocne lecbe...vsichni kolem jsou hezke a hubene, pritom moc dobre vim, ze na tom preci nezalezi, zeje tolik muzu, kteri by dali za mne cokoliv....bojim se, ze s timhle pristupem mi nikde nepomuzou, da se nekde zmenit presvedceni co mam v hlave??bojim se jit se nekam lecit, protoze ac jsem studentka tak na najem a na vse si musim vydelavat, poradil by mi nekdo nejake nejlepsi reseni se kterym ma zkusenosti?...doufam, ze jsem to zformulovala nejak zretelne, vubec jsem netusila, jak to napsat....
moc dekuji.... :-)

**Míša** » 2012-02-10 15:47

ahoj Míšo, myslím, žes to napsala úplně ok:--)
ptáš se, esi to jde změnit v tvé hlavě - změnit přesvědčení...myslím, že jde! Neni to jednoduché a nejde to ze dne na den, ale jde to!-) prostě postupně, pomalu, dá se na tom pracovat a pak najednou třeba po pár měsících poctivé práce nejlépe u psychoterapeuta zjistíš, že už ti vlastně na tom kolik vážíš tolik nezáleží...
Píšeš, že jde i o peníze. jednak můžeš zajít do Anabell, tamjsou ty základní služby zcela zdarma. Z jakého města jsi? měla bys některou jejich pobočku poblíž? V poradně Anabell by s tebou vše v klidu probrali a společně byste hledali co vše se dá podniknout, jaké řešení by ti vyhovovalo...stejně ti ale taky s největší pravděpodobností doporučí psychoterapii - abys někam třeba 1x za 14 docházela. Existují psychoterapeuti i na pojištovnu - tzn, že bys tu terapii mohla mít zcela zdarma. Písni z jakého jsi města, poslala bych ti nějaké kontakty. A svépomocné manuály znáš? pokud ne, ráda ti pak písnu víc! zatím se měj a těším se na odpověd!--)

**Michaela** » 2012-02-10 16:44

Jsem z české třebové:)) svepomocne manualy neznam:((...mohla bych Ti tu nechat e mail?:))divam se na email pres mobil, ale tyhle stranky se mi pres mobil nejak nenacitaji.:) kathle

seznam.cz dekuju moc:-*