Vitamin A

Základní údaje:
Je nezbytný pro růst a obnovu tělesných tkání, pomáhá udržovat hebkou, zdravou kůži, pomáhá při ochraně sliznic úst, nosu, krku a plic, čímž zvyšuje odolnost proti infekcím a zánětům, působí proti nyktalopii (tj. neschopnosti vidět ve tmě a v noci, tzv. noční slepotě) a zhoršení vidění celkově, podporuje tvorbu kostí a zubů.

Nedostatek:
Může vyvolat noční slepotu; dále může dojít ke snížení odolnosti vůči infekcím; další příznaky: suchá, drsná, šupinatá kůže; častá únava; nedostatečná tvorba slz; vypadávání zubů a zpomalení růstu dásní.

Zdroje:
Tmavá listová zelenina, tmavě oranžová zelenina a ovoce (např. mrkev, rajčata, sladké brambory, špenát, meruňky), játra, vejce, mléko obohacené vitaminy, sýr.

Beta Karoten

Základní údaje:
Beta karoten je provitamin vitaminu A, na který je v lidském těle přetvářen. Chrání tělo před škodlivým působením volných radikálů, které narušují buněčnou membránu, genetický kód a zrychlují proces stárnutí organizmu. Užíváním Beta karotenu zpomalíte proces stárnutí, zvýšíte odolnost proti nákaze dýchacích cest a pomůžete při léčení mnohých očních obtíží.

Vitamin B1 (Tiamin)

Základní údaje:
Thiamin je vitamin B1. Thiamin je důležitý pro štěpení (trávení) sacharidů v potravinách, které jíme, na látky potřebné pro organismus.

Nedostatek:
Nechutenství, slabost a pocit únavy, obrna a zvýšená nervová dráždivost, nespavost, hubnutí; neurčité pobolívání a bolesti, depresivní nálada a zácpa, srdeční a zažívací potíže.

Zdroje:
Vepřové maso, sušené boby (fazole) a hrášek, ořechy, arašídy, celozrnné produkty a výrobky z obilovin obohacené vitaminy, zelenina, ovoce.

Vitamin B2 (Riboflavin)

Základní údaje:
Riboflavin je důležitý pro udržení správné činnosti mnoha tkání, například tkání tvořících protilátky a červené krvinky; udržuje také buněčné dýchání (využití kyslíku buňkami). Dále je nezbytný pro metabolismus sacharidů, tuků a proteinů; zachování dobrého zraku, kůže, nehtů a vlasů; zmírňuje únavu při namáhání očí; příznivě ovlivňuje celkový zdravotní stav.

Nedostatek:
Nedostatek může vyvolat svědění a pálení očí; zanícené ústní koutky a afty v ústech; zarudnutí očního bělma; fialové zbarvení jazyka; dermatitidu (kožní zánět); zpomalení růstu; zažívací poruchy; třes; zpomalené pohyby; zvýšenou tvorbu kožního mazu.

Zdroje:
Mléčné výrobky, tmavě zelená listová zelenina, celozrnné potraviny a vitaminy obohacený chléb, obohacené potraviny z obilovin.

Niacin

Základní údaje:
Užívá se k tvorbě dvou koenzymů, které se účastní na tvorbě energie v buňkách. Je také potřebný k tvorbě neurotransmiterů a pomáhá udržovat zdravou pokožku a zažívací systém.

Zdroj:
Játra, libové maso, drůbež, luštěniny, ořechy, obilninové snídaně. Také se vyrábí synteticky (v mouce).

Nedostatek:
Únava, deprese, pigmentovaná kožní vyrážka (zvláště po slunečním ozáření), dermatitida, průjmy a v pokročilých případech demence.

Vitamin B6 (Pyridoxin)

Základní údaje:
Pyridoxin je důležitý pro štěpení a trávení bílkovin, tuků a sacharidů (cukrů) v přijímané potravě.

Nedostatek:
Může vyvolat nervozitu, nespavost, kožní vyrážky, zanícené ústní koutky, poruchu regulace svalové činnosti, anemii, nemoci dutiny ústní, svalovou slabost, dermatitidu (kožní zánět), křeče paží a nohou. Dále vypadávání vlasů, poruchy učení a zadržování vody v těle.

Zdroje:
Maso, drůbež, ryby, celozrnné produkty, chléb a jídla z obilovin obohacené vitaminy, luštěniny, zelená a listová zelenina

Vitamin B11 (kyselina listová)

Základní údaje:
Kyselina listová je přirozeně se vyskytující látka, která je důležitá pro tvorbu DNA a syntézu RNA (DNA a RNA jsou tzv. nukleové kyseliny), které jsou důležité pro růst a dělení všech buněk v organismu. Je také důležitá pro metabolismus aminokyselin.

Nedostatek:
Může vést ke vzniku nemocí zažívacího traktu a anemie.

Zdroje:
Sušené fazole, boby, hrášek, čočka, pomeranče, celozrnné produkty, játra, řepa, brokolice, kapusta, špenát.

Vitamin B12

Základní údaje:
Kyanokobalamin je syntetická (člověkem vyrobená) forma vitaminu B12. Vitamin B12 je důležitý pro růst, dělení buněk, krvetvorbu a syntézu bílkovin i tělesných tkání.

Nedostatek:
Nedostatek může způsobit perniciózní anémii, může vést k nechutenství, poruchám tělesného růstu u dětí, únavě, poškození mozku, nervozitě, zánětu nervů, dále k degeneraci míchy, depresi a poruchám rovnováhy.

Zdroje:
Maso, drůbež, ryby, vejce, mléko, sýry

C a B-komplex

Základní údaje:
Když jsou vitaminy C a B-komplex užívány současně, předpokládá se, že vzájemně působí tak, aby bylo dosaženo svalové relaxace; tento předpoklad pomohl mnohým ženám snížit frekvenci i intenzitu klasických migrénových záchvatů. Klíčový je výskyt vitaminu B3 (niacin).

Vitamin C

Základní údaje:
Má základní význam pro zdravé zuby, dásně a kosti (je potřebný pro syntézu kolagenu, tj. mezibuněčného "cementu", který zajišťuje soudržnost tělesných tkání). Uplatňuje se při hojení ran, jizev a zlomenin. Působí jako prevence kurdějí (skorbutu); podílí se na odolnosti proti infekcím; pomáhá při prevenci a léčení nachlazení. Zpevňuje krevní cévy. Zlepšuje vstřebávání železa do organismu. Patří také k hlavním antioxidačně působícím živinám.

Nedostatek:
Může působit zvýšení křehkosti dásní a jejich krvácivost, otoky nebo bolesti kloubů, pomalé hojení ran a zlomenin, vznik krevních podlitin (modřin), krvácení z nosu, zubního kazu; může vést k nechutenství, svalové slabosti, krvácení do kůže, zvýšené lomivosti kapilár, anemii, poruchám zažívání.

Zdroje:
Citrusové plody, rajčata, brambory, listová zelenina.

Vitamin D

Základní údaje:
Zlepšuje vstřebávání a využití vápníku a fosforu; je potřebný pro tvorbu kostí a zubů; udržuje rovnováhu a stabilitu nervového systému a normální činnost srdce. Vitaminu D se také říká "sluneční" vitamin, protože je v těle vytvářen při dopadu ultrafialových B (UFB) paprsků na kůži. Jedná se o jediný vitamin, který si tělo přirozeným způsobem vytváří samo. Předchází osteoporóze.

Nedostatek:
Křivice, kazivost zubů, měknutí kostí a nedokonalé hojení zlomenin, nízká vitalita a svalová slabost, nedostatečné vstřebávání vápníku, zadržování fosforu v ledvinách.

Zdroje:
Mléko obohacené vitaminy, vejce, játra, syntéza při působení slunečního světla.

Vitamin E

Základní údaje:
Důležitá antioxidační živina; zpomaluje stárnutí buněk způsobené hlavně oxidací. Je důležitý pro zásobení krve kyslíkem, který se pak dostává k srdci a dalším orgánům. Napomáhá přestupu živin do buněk. Posiluje stěny kapilár a chrání červené krvinky před škodlivými jedovatými látkami. Byl také lékaři doporučován při prevenci sterility, svalové dystrofie, ukládání vápníku ve stěnách cév a při srdečních nemocích.

Nedostatek:
Může vyvolat prasknutí a zánik červených krvinek, zhoršení plodnosti, nedostatek sexuální apetence (žádostivosti), abnormální ukládání tuků ve svalech, degenerativní změny srdce a dalších svalů a suchost kůže.

Zdroje:
Rostlinné oleje, maso, mléko, zelená listová zelenina, celozrnné produkty, vaječný žloutek.

Vitamin K

Základní údaje:
Jde o důležitý faktor nezbytný pro tvorbu určitých bílkovin, které se podílejí na srážení krve. Vitamin K těmto bílkovinným faktorům (protrombin) umožňuje vázat vápník a další faktory potřebné pro tvorbu trombinu. Trombin je důležitý tím, že pomáhá při syntéze látek, které tvoří krevní sraženinu.

Nedostatek:
Vzniká v důsledku krvácení (hemoragie).

Zdroje:
Zelená listová zelenina, kapusta (zelí), květák, játra, Může být v těle vytvářen bakteriemi tlustého střeva.

Koenzym Q10

Základní údaje:
Koenzym Q10 je pro organismus zcela nezbytnou látkou, která se podílí na všech pochodech v těle, při kterých se potřebuje a spotřebovává energie. Podporuje tvorbu energie v těle a dodávku kyslíku krvi do všech důležitých orgánů. Koenzym Q10 si organismus člověka vytváří z produktů přítomných v potravě. Tato schopnost však věkem klesá. Nejvyšší koncentrace Q10 je v srdci, plících a ledvinách.

Nedostatek:
Jeho nedostatek v těle má za důsledek i celkové oslabení organismu, ztrátu vitality, snižuje schopnost koncentrace a fyzické aktivity a urychluje stárnutí, a to jak orgánů v těle, tak i kůže, neboť klesá schopnost regenerace buněk v organismu.

Zdroje:
Koenzym Q10 je znám již řadu let. Byl izolován z hovězího srdce v roce 1957 a za objasnění jeho funkce obdržel prof. Mitschell Nobelovu cenu. Jeho použití však bránila vysoká cena. Teprve nová technologie zpřístupnila jeho praktické používání. Je vyráběn technickou cestou.