Stravovací poruchy u sportovců

Zdroj: Sportovní výživa, Nancy Clarková, Grada 2000.

Děkujeme nakladatelství Grada za udělení souhlasu k přepisu na naše stránky.

Studie případů

Následující lékařské případy jsou pro mnoho mých klientů typické. Mohou vám připadat povědomé a snad pomohou těm z vás, kteří dlouhodobě bojujete s potravou a cvičením.

Případ číslo 1
Běžec s poruchou stravovacích návyků
Pete (42 let, běžec) se nikdy nestaral o svou hmotnost. Změnilo se to, až když v 37 letech začal pravidelně běhat. V porovnání s ostatními běžci se cítil tlustý a rozhodl se držet dietu. Přinutil se každé ráno uběhnout 15 km, během dne jedl jen velmi málo a večer, když přišel domů z práce, snědl vše, co našel. "Cítím se tak provinile za krabice sušenek a jiných sladkostí. Po takovém přejídání pak nevečeřím s manželkou a dětmi. Místo toho jdu znovu běhat, abych spálil přijatou energii. Děti se na mě zlobí, protože vždycky sním všechny sladkosti, žena si stěžuje, že zanedbávám rodinu. Jsem zklamaný sám sebou, cítím se poníženě, že nedokážu něco tak prostého jako shodit pár kilo. Už ani nedokážu normálně jíst. Buď hladovím, nebo se přejídám. Nevím, jestli bych neměl místo vás navštívit spíše psychologa."

Příčina vzniku stravovací poruchy byla v tom, že Pete snížil příjem energie příliš. Ráno uběhl 15 km, čímž spálil 4 000 kJ. Ale nejedl nic až do oběda, při kterém se omezil na pouhých 2000 kJ. Nelze se divit, že byl vyhládlý a nezvládl silný hlad, když večer přišel domů. Doporučila jsem mu přestat s dietou, řádně snídat a obědvat a střídmě večeřet. Změnil své návyky a jeho noční přejídání přestalo. Když se do mé kanceláře vrátil za dva týdny, s úsměvem mi sdělil: "Když večer přijdu domů, už se v kuchyni nechovám jako šílenec, který se cpe vším co najde. Rozhodl jsem se smířit s postavou, kterou mám, příroda si prostě nepřeje, abych byl štíhlejší. Díky bohaté snídani a vydatnému obědu se cítím skvěle. Mám mnohem více energie v zaměstnání. Jsem méně podrážděný. Lépe se mi běhá. A co je nejdůležitější, mám znovu kontrolu nad jídlem."

Pete se usmířil s jídlem, protože přestal s dietou, začal jíst přiměřeně. Potřeboval lepší jídelníček, který by vyloučil nárazové přejídání. Příčina jeho přejídání byla v extrémním hladu, nikoliv ve stresu.

Případ číslo 2
Triatlonistka s bulimií
Mary (26 let, úřednice, triatlonistka) přibrala 4 kg za 2 roky, přestože trpěla bulimií. Zvykla si přejídat se při velkých návalech práce a měla pocit, že nemůže stihnout vše, co se od ní očekává. "V noci se přejím a pak úmyslně zvracím. Jsem naprosto vyčerpaná z boje s jídlem a váhou. Přestala jsem se stýkat s přáteli, protože se bojím, že to bude příležitost se zase přejíst, a pak nebudu mít možnost se vyprázdnit. Místo toho dvakrát denně cvičím. Nevyhnutelně pak skončím v pekařství, kde si koupím spoustu sladkých rohlíků a bůhví co ještě. Jsem závislá na jídle a nedokážu se kontrolovat."

Poté, co jsem si vyslechla její příběh, pochopila jsem, že není závislá jen na jídle, ale i na práci a cvičení. Neustále se nutila dodržet termíny, které si sama určovala, váhový cíl i sportovní výkonnost. Neustále byla ve stresu a v přepětí. Její život postrádal zdravou rovnováhu. Zeptala jsem se jí, jestli někdo v její rodině měl problémy s alkoholem. Podívala se na mě s překvapením a otázkou v očích, jak jsem mohla uhodnout toto rodinné tajemství. Její otec byl alkoholik.

Nejméně jedna třetina z mých klientů trpících stravovacími poruchami vyrůstala v rodině s nějakou dysfunkcí, nejčastěji ve vztahu k alkoholu. I když oni sami nejsou v současnosti závislí na alkoholu, mnoho z nich přiznává, že podobné problémy měli (Varner, 1995). Nebo vykazují jiná nucená chování - přepracování, přejídání, přepětí, přetrénování. Průzkumy naznačují, že přibližně jedna třetina dětí alkoholiků má problémy s bulimií (Brisman a Siegal, 1984; Colins a kol., 1985). Nadměrný příjem kompenzují zvracením nebo náročným cvičením. Mnoho z nich jsou jen kondičně cvičící, ale předstírají, že jsou zapálení sportovci. Povahové rysy a postoje jsou charakteristické pro osoby, které vyrostly v rodině s alkoholikem nebo jinak nefunkční rodině.

Sportovci, cvičení a alkoholismus

Sportovci trpící stravovacími poruchami mívají podobné osobnostní rysy, které ovlivňují jejich postoj k potravě, cvičení a hmotnosti. Rysy mohou být výsledkem výchovy v rodině, v níž jeden z rodičů byl alkoholikem, nebo v jinak nefunkční rodině, kde rodič nebyl k dispozici. Pokud máte problémy se stravováním a pokud se na vás hodí následující popis, měli byste v první řadě pochopit, že vaším problémem není potrava. Stravovací problémy jsou pouze projevem příznaků problémů v životě (Woititz, 1993)

Osobnostní rys	Jak se projevuje
Nutkavé chování	"Cvičím 2 hodiny denně, bez ohledu na zranění, prázdniny nebo rodinné krize."
Obtíže s odreagováním se	"Klidně běžte do kina beze mě. Já musím ještě dokončit nějakou práci."
Pocit nepřiměřenosti	"Běžel bych rychleji, kdybych vážil méně."
Potřeba sebekontroly	"Nikdy nejím bílou mouku, rafinovaný cukr, červené maso, žádné jídlo obsahující tuk."
Problémy v intimních vztazích	"Má žena se zlobí, protože trávím více času cvičením než s rodinou."
Snaha o dokonalost	"Nevynechal jsem jediný trénink za posledních pět let."

Mary vykazovala všechny tyto rysy. Měla velkou snahu být dokonalá a silnou potřebu sebekontroly. Již od dětství chtěla být ve všem perfektní, protože si tím pokoušela kompenzovat rodinné problémy. Nyní se pokoušela o perfektní dietu, dosáhnout ideální hmotnosti a neslevovat z tréninkového plánu. Každé ráno běžela 15 km za každého počasí, v nemoci i při únavě ("perfektní" tréninkový plán). Žila z dietní koly, neslazené kávy a potravin bez tuku ("perfektní" výživa), dokud pronikavý hlad nepřemohl její odhodlání. Po přejedení zvracela (aby znovu získala kontrolu nad svým životem a aby vynahradila stravovací chybu). Změřila jsem Mary podkožní tuk, abych jí pomohla získat realističtější pohled na odpovídající hmotnost. Vytvořila jsem jí jídelníček a poslala ji za trenérem, který pro ni vytvořil přiměřený tréninkový program. Dále jsem jí navrhla, aby si přečetla několik knih o dospělých dětech alkoholiků a případně vyhledala odbornou psychologickou pomoc. "Mnoho let jsem se domnívala, že zdrojem mých problémů je potrava," psala po čase v dopise. "Byl to omyl. Dnes už na sebe nejsem tak přísná. Dokonce si dovolím být nedokonalá. Dokonce jsem na dovolené tři dny vůbec netrénovala. S jídlem už nemám problémy, cvičím přiměřeně, místo abych se mučila desítkami kilometrů. Je mi mnohem lépe a se svým tělem i duší jsem uzavřela mír."

Případ číslo 3
Baletka s anorexií
Shanon (16 let, studentka velmi prestižní školy baletu) ke mně poslal její praktický lékař. Měla zranění, které se hojilo velmi pomalu. Navštívila mě a její první slova byla: "Máma mě přinutila jít za vámi. Myslí si, že jím moc málo. Já s ní souhlasím, ale bojím se jíst více, protože nechci ztloustnout. Teď nemůžu trénovat, protože jsem zraněná, a chtěla bych trénovat víc."

Shanon vážila 48 kg. Pět měsíců předtím vážila 53 kg a vzhledem k její výšce by odpovídající hmotnost byla 58 kg. Omezila příjem stravy na 4 500 kJ denně, ale potřebovala by jíst 7 200 kJ. Při tak nízkém příjmu konzumovala nedostatek bílkovin, vápníku, železa, zinku a mnoha dalších vitamínů a minerálů, nutných pro uzdravení a udržení pevného zdraví. Protože Shanon se velmi obávala, že ztloustne, když bude více jíst, neustále jsem jí musela připomínat, že jídlo je zdroj živin a prostředek pro udržení zdraví. Její zdravotní stav nebyl dobrý. Měla poruchy menstruace (jeden z příznaků špatného zdraví) a její zranění se hojilo neobvykle pomalu (druhý příznak). Shanon potřebovala rozmanitější stravu než jen rohlíky, jablka a mrkev, která by vyvážila její výživu a zajistila jí odpovídající příjem nedostávajících se živin. Potřebovala zvýšit příjem tuků a především energie. Opakovala jsem jí, že si zaslouží stravu, i když netrénuje. Požádala jsem ji, aby se porozhlédla po svých nesportujících přátelích. Všichni jedli a většina z nich byla velmi štíhlá! Sestavily jsme následující cíle:

Vytvořit jídelníček, který optimalizuje její zdravotní stav
Zásobit organizmus energií postupným zvyšováním energetického příjmu při hlavních jídlech a svačinách
Pečovat o tělo, tak aby mělo optimální hmotnost, a znovu obnovit sílu a zdraví
Snížit riziko únavových zlomenin a riziko osteoporózy v budoucnosti obnovením pravidelného menstruačního cyklu
Smířit se s vlastní hmotností a přestat bojovat s potravou

Shanon souhlasila, že se pokusí postupně zvyšovat každý týden příjem energie o 400 kJ zvětšováním snídaní a obědů, dokud nedosáhne minimálně tří jídel denně po 2 000 kJ, která se budou skládat ze různých druhů potravin (cereálie, mléko a ovoce; sendvičový chléb, bílkoviny, jogurt; ryba, zelenina a mléko). Tato nutriční zlepšení jí pomohou mít více energie, tím se lépe soustředit na učení a na plavání, které se po dobu zranění stalo alternativní formou tréninku. Navrhla jsem jí, aby chápala změny ve stravování jako trénink a aby si uvědomila, o kolik lépe se cítí, když dodržuje navržený jídelníček. Už po prvním týdnu Shanon přestala striktně omezovat stravu a začala více jíst. Moje nutriční rada se ukázala jako užitečná, ale klíčovým faktorem pro její regeneraci se staly konzultace. Shanon konzultovala svůj problém s psychologem, specialistou na stravovací poruchy a také v rodinné poradně, kde byla společně s rodiči a svou sestrou. Díky komunikaci a vyřešení mnoha rodinných problémů, byla Shanon schopná vyjádřit své potřeby místo uzavírání se do sebe a odmítání potravy jako způsobu neverbálního volání o pomoc. Do třech měsíců začala Shanon pravidelně menstruovat, což je dobrý znak, že její výživa byla odpovídající. Fyzicky se cítila silnější, šťastnější v rodinném kruhu a bez fixace na jídlo a vlastní tělo. Přestala si myslet, že musí být dokonalá, aby si zasloužila lásku svých rodičů, nepotřebovala být perfektně štíhlá, jíst bezchybnou stravu, být vzorná studentka a úspěšná baletka. Radovala se z normálního života stejně jako její rodina a přátelé. Opustila myšlenku, že perfektní tělo jí zajistí perfektní život. "Dříve jsem si myslela, že budu šťastnější, když budu hubenější, ale to byl velký omyl. Naučila jsem se, že štěstí pochází ze smíření se s tím, co jsem."

Nutriční rady pro sportovkyně s poruchou menstruačního cyklu

Pokud patříte mezi sportovkyně, které dříve měly pravidelný menstruační cyklus, ale došlo k jeho přerušení, nepodceňujte tento problém! Možná si myslíte, že je to dobře, protože se nemusíte každý měsíc zabývat problémy okolo menstruace. Ale to může vést k mnohem vážnějším problémům, které ohrožují vaše zdraví a schopnost podávat optimální výkon. Tyto problémy zahrnují:

téměř třikrát častější výskyt únavových zlomenin,
předčasnou osteoporózu, která může v blízké budoucnosti ovlivnit vývoj kostí,
vyšší riziko srdečně-cévních onemocnění,
neschopnost otěhotnět, když budete chtít založit rodinu

Mýlíte se, jestli se domníváte, že k přerušení došlo, protože jste příliš hubená nebo příliš trénujete. Studie prokázaly, že není rozdíl v množství tuku mezi ženami s pravidelnou menstruací a ženami s nepravidelnou menstruací (Sanborn, Albrecht a Wagner, 1987). Mnoho velmi štíhlých sportujících žen má pravidelné cykly, takže ani štíhlost ani velké tréninkové dávky nemohou vysvětlit složitost přerušeného menstruačního cyklu. Zůstává však nezodpovězená otázka:

Proč máte poruchy menstruace, když vaše kolegyně trénují stejně a jsou stejně štíhlé? Vysvětlení může být v odpovědi na následující otázky:

Nesnažíte se dosáhnout tělesné hmotnosti pod geneticky předurčenou hodnotou?
Je pro vás obtížnější udržet požadovanou štíhlost?
Nejíte nevhodně, abyste dosáhla požadované štíhlosti?

Pokud na některou z otázek odpovídáte ano, pravděpodobně je důvodem nesprávná výživa.

Pokud se tedy domníváte, že příčinou přerušené menstruace může být nevhodná strava, pak vám doporučuji konzultaci s dietologem. Následující tipy vám také můžou pomoci.

Zahoďte domácí váhu. Místo boje o dosažení určité hodnoty na váze nechejte své tělo vážit, kolik chce. Tělesná hmotnost je něco víc než jen záležitost pevné vůle. Důležitou úlohu hraje dědičnost. Váš lékař nebo dietolog vám také poskytne nezaujatou profesionální radu.
Pokud máte přiměřenou hmotnost, zkuste jíst jako děti. To znamená jezte, když máte hlad, a přestaňte jíst, když jste nasyceny. Máte-li neustále hlad a pořád myslíte na jídlo, znamená to, že máte nedostatečný energetický příjem. Výzkumy naznačují, že ženy s přerušenou menstruací pokoušející se snížit hmotnost ve skutečnosti často konzumují přiměřené množství energie (Wilmore a kol., 1992). Avšak činí tak netradičně a chaoticky. Například jedí velmi málo k snídani a obědu a přejídají se večer, nebo se omezují od pondělí do pátku a o víkendech se přejídají. Je-li vaše hmotnost stabilní a konzumujete-li přiměřené množství energie, čiňte tak pravidelně, jezte plnohodnotnou, vyváženou stravu. Jestli si nevíte rady se sestavením vhodného jídelníčku, požádejte o pomoc dietologa.
Jezte přiměřené množství bílkovin. V jedné studii 82 % žen se zastavenou menstruací konzumovalo méně než doporučenou denní dávku bílkovin (Nelson a kol., 1986). Zejména vegetariánky musí věnovat zvýšenou pozornost příjmu bílkovin.
Příjem energie v tucích musí být nejméně 20 % z celkového denního příjmu. Mnoho žen se snaží vyvarovat masu a dalším potravinám s vysokým obsahem bílkovin, protože současně obsahují tuk. Pro pohybově aktivní ženu je přiměřená hodnota 40 až 60 g tuku denně. Proto se nebojte jíst hovězí maso, sýry, ořechy a další zdraví prospěšné potraviny, které patří do vyvážené sportovní výživy.
Dvakrát až čtyřikrát týdně zařaďte malé porce červeného masa. Průzkumy na běžkyních ukazují, že ženy s přerušenou menstruací jedí méně červeného masa a jsou častěji vegetariánkami (Kaiserauer a kol., 1989). Je pravda, že červená masa obsahují více tuku než maso ryb a drůbeže, ale do sportovní výživy určitě přiměřené množství tuku rozhodně patří a příjem tuku prostřednictvím libového masa může pozitivně ovlivnit pravidelnost menstruace.
Dbejte na dostatečný příjem vápníku. Ženy s přerušením menstruačního cyklu by měly denně sníst tři až čtyři porce nízkotučného mléka nebo jogurtu (nebo jiné potraviny bohaté na vápník). Kostem prospívá pravidelné cvičení, ale žádné cvičení nemůže nahradit nedostatek vápníku ve stravě či nízkou hladinu estrogenu. Možná se vám nelíbí myšlenka příjmu tolika energie ve formě mléčných výrobků. Nezapomínejte, že mléčné produkty obsahují mnoho důležitých živin. Obsahuje-li vaše strava dostatek cereálií, ovoce a zeleniny, zvyšuje se tím potřeba vápníku, protože vláknina snižuje vstřebatelnost vápníku. Mnoho žen s přerušenou menstruací se obává o zdravý vývoj kostí. Ženy, jejichž menstruační cyklus se navrací k normálu po určité delší pauze, vykazují zlepšení hustoty kostí, ale k návratu na původní hodnoty nedochází. V případě, že došlo k přerušení pravidelných menstruačních cyklů, je hlavním výživovým cílem minimalizovat poškození zdraví. Toho lze dosáhnout odpovídající výživou a dalšími kroky, které povedou k rychlému vyřešení problému.

Jak pomoci sportovcům se stravovací poruchou

Možná, že je ve vašem okolí někdo blízký, kdo trpí stravovací poruchou, a vy se ptáte, co pro něj můžete udělat, jak mu můžete pomoci vyřešit problém.

I profesionálové nedokážou jednoznačně rozlišit štíhlý vzhled od vzhledu anorektického. Obecně řečeno, anorektický sportovec je osoba nutící se do cvičení, těžce trénující ze strachu ze zvyšování hmotnosti, která nikdy neodpočívá nebo odpočívá jen nerada. Na druhou stranu štíhlý sportovec hodně trénuje v naději na zvýšení výkonnosti, ale má rád odpočinkové dny. Oba typy se snaží dosáhnout dokonalosti, jeden se snaží o dokonale štíhlou postavu a druhý o dokonalý sportovní výkon. Někdy se tyto typy projevují velmi podobně.

Přibližně jedna polovina osob s anorexií přejde k bulimii. Některé se zbavují přijaté energie zvracením, jiné nadměrným cvičením. Například některé cvičitelky aerobiku, které vedou tři, čtyři cvičební hodiny denně a navíc absolvují další trénink, mohou trpět bulimií a vysoká pohybová aktivita je pro ně pouze záminkou pro zvýšení energetického výdeje. Neustálá válka s jídlem ohrožuje fyzické i psychické zdraví. Bohužel mnoho trenérů, rodičů, přátel a kolegů strká hlavu do písku před tímto zničujícím, stresujícím chováním, které ohrožuje zdraví. Vždyť jak by mohl být nemocný někdo, kdo pravidelně trénuje a zdá se být šťastný? Máte-li podezření, že někdo z vašich přátel, tréninkových kolegů nebo dětí trpí stravovací poruchou, nečekejte, až vám jeho zdravotní problémy dají za pravdu. Nebojte se promluvit si o problému. Anorexie i bulimie jsou onemocnění ohrožující život a nesmí být přehlíženy.

Následujících 10 rad vám napoví, jak řešit tento problém:

Buďte pozorní - anorektici nosí volné oblečení, aby zakryli nepřirozenou štíhlost. Jejich příjem potravy je mimořádně malý v porovnání s výdejem. Například běžec, který po 15 km běhu sní k večeři pouze jeden jogurt. Možná je nikdy nevidíte jíst mezi přáteli, doma nebo v restauraci. Vymýšlejí si výmluvy, proč nemohou jíst s vámi. Když jsou v situaci, kdy musí jíst ve společnosti, pouze přesunují jídlo po talíři, aby vzbudili dojem, že něco snědli. U těchto lidí můžete pozorovat další asketické chování, např. neustálé studium, vysoké pracovní zatížení.
Svůj zájem vyjadřujte opatrně. Osobu oslovte mile a trvejte na tom, že si děláte starosti její zdraví. "Dělá mi starosti, jak pomalu se hojí tvá zranění." Mluvte o tom, co vidíte. "Všimla jsem si, že vypadáš unaveně a tvé výkony jsou pořád horší." Předložte důkazy, proč se domníváte, že dotyčný má problémy vyvážit výživu a trénink a zeptejte se, jestli tom chce mluvit. Osoby zjevně trpící anorexií či bulimií běžně tento problém odmítají a trvají na tom, že jsou zcela v pořádku. Pokračujte ve vyjadřování svého zájmu a starostí nedostatek koncentrace, závratě, chronickou únavu. Tyto negativní zdravotní projevy mohou být začátkem, po němž může následovat ochota přijmout pomoc. Nemocný sportovec snáze uzná, že trpí stravovací poruchou a nedokáže získat kontrolu.
Nemluvte o hmotnosti nebo výživě. Sportovci bývají velmi pyšní na své atletické tělo a mohou odmítnout váš zájem jako projev závisti. Vyvarujte se zmínek o hladovění nebo přejídání, místo výživy se zaměřte na zdraví.
Jako důvod, proč vyhledat pomoc, navrhněte znovunalezení pocitu štěstí. Zdůrazněte, že v poslední době jste zaznamenali úzkost, únavu a podrážděnost. Řekněte, že tyto stavy je možné změnit.
Buďte chápaví a naslouchejte se zaujetím. Nečekejte, že někdo ihned přizná, že má problém. Nespěchejte a opakovaně tvrďte, že věříte v jeho schopnosti. Usnadní to rychlost následné léčby.
Nabídněte napsaný seznam adres, kde lze vyhledat pomoc. Třebaže sportovec odmítne přiznat pravdu tváří v tvář, později se může dostat do stavu beznaděje. Zavolejte svému lékaři nebo dietologovi. Zjistěte si kontakty na organizace, které mohou v takovém případě pomoci, a sepište je.
Neočekávejte příliš. Sami nedokážete vyřešit problém, protože je složitější a nelze ho zjednodušit na výživu a cvičení. Vaše obavy sdělte dalším lidem, hledejte pomoc u důvěryhodného člena rodiny, lékaře specialisty, psychologa. Nesnažte se problém zvládnout vlastními silami, zejména pokud nezaznamenáváte žádný pokrok a sportovec dále pokračuje v sebezničení.
Pozor na špatný odhad! Možná že se mýlíte a nejedná se o žádnou stravovací poruchu. Možná že se jedná o přiměřeně štíhlého sportovce. Ale jak rozpoznat stravovací poruchy? Pro vyjasnění situace trvejte na psychologickém vyšetření. V krajním případě sami domluvte schůzku a vezměte problémového sportovce sebou. Jen tak získáte nezaujaté stanovisko o stupni nebezpečí. Odborník vám možná řekne, že se jedná zbytečné obavy, ale možná odhalí depresní stavy či sebevražedné tendence a doporučí okamžitou léčbu.
Vyhledejte radu odborníka. Je vhodné obavy s někým konzultovat. Nezapomínejte, že nenesete odpovědnost za zdraví jiných lidí a že se pouze snažíte jim pomoct. Vaše pomoc spočívá v přesvědčení osoby se stravovacími poruchami o tom, že je nutné vyhledat odbornou pomoc.
Buďte trpěliví. Proces uzdravování může být dlouhý a náročný, zdravotní stav se může střídavě zhoršovat a zlepšovat, ale vaší odměnou bude pocit, že jste přispěli k rozhodující změně v životě oné osoby. Na anorexii a bulimii se umírá.

JAK PŘEDEJÍT STRAVOVACÍM PORUCHÁM

Mnoho sportovců se domnívá, že omezování příjmu stravy za účelem snižování hmotnosti povede ke zvýšení výkonnosti. Je ironií, že omezení příjmu živin vede k pravému opaku. Dochází k postupnému vyčerpání zásob energie, ke ztrátě svalové hmoty, únavovým zlomeninám, mdlobám, oslabení imunity, k únavě a zhoršení výkonnosti. Někteří sportovci mohou určitý čas udržet výkonnost, ale dříve či později dochází v důsledku stále častějších zranění a oslabení k výkonnostnímu poklesu.

Stravovací poruchy by rychle vymizely, kdyby se lidé naučili mít rádi své tělo.

Je úkolem společnosti zavrhnout mýty:

že štíhlost znamená štěstí a úspěch;
odrazovat od názoru, že nejlepší sportovec je štíhlý sportovec;
naučit se mít rádi své tělo takové, jaké je a ne je nenávidět za to, jaké není;
zdůrazňovat, že je vhodnější být zdatný, silný a zdravý než hubený, slabý a nemocný.