Autor: Mgr. Lenka Míčová, nutriční specialistka O. s. Anabell

Alternativní způsob stravování je takový způsob, který se odlišuje od běžného způsobu stravování typického pro naše podmínky. Nejvíce se vyskytují vegetariánské diety, makrobiotika a v poslední době také stravování, které připouští jen tzv. „organické“ potraviny (biopotraviny vypěstované bez použití chemických hnojiv). Motivy, které vedou lidi ke změně stravování, jsou různé - náboženské, snaha jíst zdravěji, nezabíjet zvířata a nekonzumovat jejich maso, nekonzumovat potraviny zamořené škodlivinami z prostředí apod. Pro některé je alternativní výživa jen módní záležitostí.

Vegetariánské diety

Patří mezi nejrozšířenější typy alternativních diet. Existuje několik typů vegetariánských diet:

• Semivegetariáni vypustili ze své stravy pouze tmavé druhy masa. Konzumují ovšem maso drůbeží a ryby, jakož i ostatní potraviny živočišného původu. Propagátoři bezmasé stravy tuto formu nepovažují za vegetariánství: Semivegetariánství je jen americká výmluva pro nedůslednost.“
• Pulo-vegetariáni konzumují z živočišných potravin pouze kuřecí maso.
• Pesko-vegetariáni jen ryby, korýše a měkkýše.
• Lakto-ovo-vegetariáni připouští konzumaci mléka, mléčných výrobků a vajec (můžeme se setkat také s lakto- nebo ovo-vegetariány odděleně). Jedná se o nejrozšířenější variantu bezmasého stravování ve všech evropských zemích. Laktoovovegetariánství představuje z vegetariánských diet nejméně rizikový alternativní způsob racionálního stravování, kterým se dá zajistit plnohodnotná strava i u dětí, kojících a těhotných žen.
• Vegani (striktní vegetariáni) nepřijímají žádnou potravinu živočišného původu. Z etických důvodů většinou odmítají rovněž výrobky z kůže a očkování séry, která pocházejí ze zvířat.

Všechny výše uvedené stravovací návyky jsou většinou spojeny také s nekuřáctvím, nižší spotřebou alkoholu, vyšší fyzickou aktivitou a větší péčí o zdravější životní styl vůbec.

Výhody:

• dostatek většiny vitaminů a minerálních látek (není problém zajistit přísun vitaminu C, kyseliny listové, hořčíku, mědi aj.),
• dostatek vlákniny,
• strava chudá na tuky, lidé živící se touto stravou většinou nemají nadváhu (ale pozor – pokud někdo považuje za vegetariánství pouze vypuštění masa ze stravy a konzumuje velké množství cukru a tuku např. z ořechů, může být i obézní).

Nevýhody:

• u veganské stravy hrozí nedostatek kvalitních bílkovin (pokud nejsou správně kombinovány obiloviny s luštěninami),
• hrozí nedostatek železa, vápníku, zinku, vitaminu B12, ale i vitaminu B2, B6, D aj.

Pokud člověk za vegetariánství považuje pouhé vypuštění masa ze stravy, hrozí přílišné zastoupení sladkých jídel a potravin ve stravě, konzumace např. hranolků, smaženého sýra, květáku apod.

Fruitariánství

Zastánci této stravy konzumují jen plody, tedy ovoce a ořechy, případně plodovou zeleninu a výrobky z nich.

Výhody a pozitiva:

• ovoce - vysoký obsah vody, vitaminů a minerálních látek, dostatek vlákniny, nízký obsah tuku, nízký obsah energie, obsah enzymů;
• ořechy - vysoký obsah energie, vysoký obsah esenciálních mastných kyselin, relativně vysoký obsah všech tří živin, obsah vápníku, draslíku, málo sodíku, nulový cholesterol, důležité stopové prvky, vitaminy skupiny B, D a E, cholin a lecitin.

Nevýhody a rizika:

• pro zajištění dostatečného energetického příjmu je nutné konzumovat více než 1 kg ovoce a více než 200-300g ořechů a semen denně;
• studie prokázaly, že ženy fruitariánky nemenstruují;
• ovoce - cenová náročnost u některých druhů, použití chemických postřiků, možnost kontaminace těžkými kovy, malý obsah některých vitaminů a minerálních látek (B12, D, B, vápníku), malý obsah esenciálních aminokyselin, riziko hniloby a plísní;
• ořechy: riziko alergie, dráždění žlučníku a žaludku, riziko plesnivění, žluknutí tuků, často velmi nízká kvalita, vysoká cena, nevhodné pro děti.

Vitariánství (syrová strava)

Vitariánství znamená jíst vše syrové - tzn. ovoce, zeleninu, obilniny (pšenice, příp. šrot, pohanka, žito, oves, proso, kukuřice, neloupaná rýže), některé luštěniny, brambory, olejnatá semena, ořechy, různé bylinky, příp. nepasterované mléko a tvaroh. (Pozn.: problematické potraviny jsou vajíčka, mléko a mléčné výrobky, maso, ryby, hmyz /pořád mluvíme v zásadě o syrových potravinách/.  Většina vitariánů je zcela odmítá z etických aj. důvodů, jiní připouští konzumaci nepasterovaného mléka, příp. v omezeném množství i syrového masa.). Nic z toho se nevaří, nepeče, nesmaží ani nějakým jiným způsobem neohřívá. Je to tzv. izotermická potrava, tedy potrava přibližně stejné teploty jako okolní prostředí. Při této teplotě dokáže lidský organismus využít složky potravy nejlépe, neničí se v ní množství přírodních látek vč. enzymů. Běžně konzumovaná, „zmanipulovaná“ potrava je jednou studená (např. zmrzliny, chlazené nápoje), jindy zase horká (polévky, káva, čaj, langoše) a působí na lidský organismus degenerativně. Při vitariánství přichází strava do žaludku „živá“, v přirozené formě, tak, jak to matka příroda chtěla, tak, jak se stravuje zvěř ve svém přirozeném prostředí. Člověk je součástí přírody a  příroda mu dává vše, co k životu potřebuje.

Makrobiotická strava

Jedná se o stravovací systém, vycházející z taoistické filozofie. Potraviny jsou hodnoceny podle zastoupení energií jin a jang. Základní makrobiotický talíř obsahuje asi 50% celozrnných obilovin, 30% zeleniny a 5-10% luštěnin, sojových výrobků a mořských řas. Zbytek jídelníčku mohou tvořit např. ryby, ovoce, oříšky, semena, oleje a některá přírodní dochucovadla. Za  škodlivé je považováno mléko a mléčné výrobky, maso kromě ryb, ale třeba i bylinkové čaje, brambory aj. Klade se důraz na přirozenou stravu, z lokálních zdrojů (nebo alespoň ze stejného klimatického pásma) odpovídající ročnímu období.

Nedoporučuje se např. maso, mléko a mléčné výrobky, tropické ovoce, bílý cukr, výrobky chemicky obohacované nebo konzervované. Příprava zahrnuje celou řadu surovin a kulinářských postupů častých v japonské kuchyni s pro nás exotickými, tajemnými názvy (např. miso, pickles, nishimé, tempura).

Pozitiva:

• dostatek zeleniny, vlákniny, konzumace ryb může zajistit dodávku vitaminu B12, D, esenciálních mastných kyselin a alespoň částečně lehce stravitelné bílkoviny;
• nestriktní dodržování základních pravidel může být slučitelné s dostatečnou výživou a lze jej využít také např. jako krátkou očistnou kůru.

Rizika:

• nesprávně sestavená strava může vést k nedostatkům např. vitaminu B12, D, železa, vápníku (nutno dbát na dostatečný příjem nemléčných zdrojů – např. tofu, košťálová zelenina, sezam, sardinky);
• zvláště u malých dětí může příliš vysoký příjem vlákniny způsobit nedostatečné vstřebávání některých živin.

Organická strava

Jde o alternativní způsob výživy, kdy se konzumují potraviny, vypěstované bez použití chemických látek, tzv. biopotraviny. Jde o velmi nákladný způsob pěstování potravin, z tohoto důvodu jsou biopotraviny několikanásobně dražší než potraviny vypěstované běžným způsobem.

Ještě nedávno odborníci i laická veřejnost jakýkoliv „jiný“ přístup k výživě jednoznačně odsuzovali. Možná to bylo špatnou informovaností a povrchní znalostí těchto přístupů, pomalým šířením nových poznatků z oblasti lidské výživy a snad i neochotou připustit existenci jiných správných řešení/možností. Samozřejmě, že každý extrém je špatný a může poškodit zdraví zejména u rostoucího a vyvíjejícího se organismu. Ale pokud dbáme na dostatečnou pestrost a vyváženost může i méně tradiční strava zabezpečit dostatek energie a všech potřebných živin. Dnes už je nabídka různých speciálních potravin široká, snadno dostupná a lze využít i fortifikovaných (obohacených) potravin, případně doplňků stravy v tabletkách (ale toto ne plošně!, jen po konzultaci s lékařem a dietologem). Je nutné zdůraznit, že špatně sestavená strava je vždy hazardem se zdravím, ať už je vegetariánská, makrobiotická nebo smíšená, ať už vede k podvýživě nebo k nadváze.