Byl jednou jeden chlapec, který měl špatný charakter. Jeho otec mu dal pytel plný hřebíků a řekl mu, že pokaždé, když s někým ztratí trpělivost, musí zatlouct jeden hřebík do zahradního plotu. První den chlapec zatloukl 37 hřebíků do zahradního plotu. V následujících týdnech se naučil ovládat. Počet hřebíků v zahradním plotu byl stále menší. Naučil se, že zatlouct hřebík je namáhavější, než se ovládnout.

Konečně přišel den, kdy už nemusel zatlouci žádný hřebík. Takže šel za otcem a řekl mu to.  Otec mu nyní řekl, že má každý den vytrhnout jeden hřebík ze zahradního potu, když se ovládne. Za nějakou dobu konečně mohl chlapec otci říct, že již všechny hřebíky z plotu vytrhl.

Otec mu přinesl zahradní plot a řekl mu: "Můj synu, dobře sis počínal, ale i přesto se podívej na ten zahradní plot. Je plný děr. Ten zahradní plot už nikdy nebude jako dřív. Když se s někým hádáš a řekneš mu něco zlého, tak mu tady necháš ránu. Můžeš zasunout do člověka nůž a můžeš ho potom vytáhnout. Rána zůstane. Nepomůže, když se tisíckrát omluvíš, rána stále zůstává. Slovní rána je stejně bolestivá jako tělesná rána. Přátelé jsou vzácnými drahokamy, přivádějí tě k smíchu a dávají ti odvahu. Jsou připraveni ti naslouchat, když je potřebuješ, podporují tě a otvírají ti srdce."