Autorka: Ruth Vojtěchovská, časopis Elle.

"Je to nefér", stěžuje si Eva, "tlusťochovi nikdo do očí neřekne, že je tučnej a že by se sebou měl něco dělat. Já to poslouchám od rána do večera: ty seš tak vychrtlá, ty hubeňoure, ty žížalo, najez se pořádně..."

Na hubeného si dovolí každý. Kdykoliv mu kdokoliv vmete do očí, co si o něm myslí. Většinou je to bez zlého úmyslu, ale někdy i ze závisti. Poslouchat to pořád dokola každopádně není nic příjemného.

Dnes má Eva záviděníhodnou postavu a je s ní vcelku spokojená. Klidně si může v deset večer dopřát pořádnou večeři včetně dezertu. V dospívání však kvůli své hubenosti dost trpěla. "Měla jsem období, kdy jsem kvůli tomu byla dokonce zamindrákovaná. Styděla jsem se nosit sukně a trička s krátkým rukávem, protože jsem nechtěla, aby mě někdo viděl a posmíval se mým "hůlčičkám". V plavkách jsem se neukazovala už vůbec," říká Eva. "Snažila jsem se přibrat, schválně jsem se cpala před spaním knedlíkama a sladkosti jsem jedla na kila. Tahle metoda ale úplně selhala. Narostlo mi obrovské břicho a zbytek těla dělal jakoby nic. Navíc se mi zkazily zuby," popisuje Eva snahu dosáhnout "normálnější" postavy.

Pokračovaní článku najdete na adrese: http://www.elle.cz