Zdroj: časopis Psychologie Dnes 3/2004, www.portal.cz/psycho

Autorka: Anna Stodolová.

Děkujeme redakci za laskavé udělení souhlasu k přepisu na naše stránky.

V naší společnosti je stále výrazně preferována štíhlá postava na úkor postavy s plnějšími tvary. Se štíhlostí jsou často asociovány kladné charakteristiky jako je střídmost, pracovitost či silná vůle. Naproti tomu o lidech silnějších se často bezdůvodně domýšlíme, že jsou líní, požitkářští a že jejich postava je pouze důsledkem špatné životosprávy a slabé vůle.

Štíhlost se tak v mnoha případech stává symbolem či nutnou podmínkou štěstí a úspěchu (viz reklamy typu "Zhubla jsem a všechny moje problémy se vyřešily"). Vedle toho však existují povolání, v nichž je štíhlá postava skutečně nezbytným předpokladem kariéry. Jedná se například o gymnastky, baletky, tanečnice a modelky. Mnozí autoři (např. Szmukler a kol., 1985, Le Grange, 1994) poukazují na zvýšený výskyt poruch příjmu potravy v těchto skupinách.

 

Ve studii prováděné mezi studentkami pražské taneční konzervatoře a jejich vrstevnicemi na ostatních středních školách jsme proto zjišťovali, jak dalece se liší výskyt základních příznaků poruch příjmu potravy v těchto dvou skupinách. Významně více studentek taneční konzervatoře dosáhlo vyššího než kritického skóru v dotazníku EAT-26, který je používán jako screeningový nástroj při zjišťování poruch příjmu potravy v obecné populaci.

 

Tento dotazník sleduje tři faktory jídelního chování:

1. dietní chování a obavu z tloušťky,
2. chování charakteristické pro ztrátu kontroly nad jídlem a nutkavé zabývání se jídlem,
3. neobvyklé postoje spojené s konzumací jídla.

Ve všech těchto faktorech skórovaly studentky taneční konzervatoře významně výše než jejich vrstevnice. Postoje k jídlu a jídelní chování studentek taneční konzervatoře tedy poukazují na zvýšené riziko vzniku a rozvoje poruch příjmu potravy v této skupině oproti ostatním dospívajícím dívkám.

 

Při porovnávání sledovaných příznaků poruch příjmu potravy se ukázalo, že významně více studentek taneční konzervatoře je extrémně vyhublých (body mass index ? 17,5), trpí amenoreou delší než tři měsíce a přejídá se častěji než jednou týdně. Naproti tomu očekávání, že profesionální tlak na štíhlost bude mít za následek také významně častější nespokojenost s tělem a postavou, studie nepotvrdila. Je pravda, že jak mezi studentkami taneční konzervatoře, tak v kontrolní skupině, byla nespokojenost s tělem a tělesnou hmotností poměrně vysoká, avšak mezi studentkami taneční konzervatoře pouze nevýznamně vyšší.

 

Na tuto skutečnost je ovšem třeba pohlížet v kontextu hmotnostních charakteristik sledovaných souborů, kdy v souboru studentek taneční konzervatoře je maximální body mass index 21,7, kdežto mezi ostatními dívkami je maximální body mass index 33,8. Právě tyto charakteristiky mohou vysvětlovat podobnou míru nespokojenosti v porovnávaných souborech, kdy tanečnice, přestože jsou výrazně štíhlejší, jsou se svou postavou stejně nespokojené jako ostatní dívky. Problematiku sebeobrazu a vztahu k tělu u tanečnic by ovšem bylo třeba rozpracovat podrobněji.

 

Dívky, které musí "všechno vydržet"

V naší studii jsme také mapovali, zda se studentky taneční konzervatoře liší od svých vrstevnic v míře a způsobech snižování hmotnosti. Ze srovnání souborů v intenzitě snižování hmotnosti vyplynulo, že studentky taneční konzervatoře více drží diety a cvičí kvůli váze a postavě. Ani v jednom ze sledovaných souborů nebylo zjištěno časté užívání metod typu léky na zhubnutí, projímadla, diuretika a úmyslné zvracení.

 

Lze očekávat, že pro školu tohoto typu, která je velmi náročná (časově, fyzicky i psychicky) a kde je důležité prosadit se v konkurenci, jsou také typické určité hodnoty. Porovnávali jsme tedy sledované soubory ve výběru hodnoty, kterou považují za nejdůležitější pro šťastný a úspěšný život. Největší rozdíly jsme nalezli v preferenci hodnoty "mít správné zásady a charakter", kterou považuje za nejdůležitější pouze 12,9 % studentek taneční konzervatoře oproti 22 % jejich vrstevnic z jiných škol. Zdá se, jako by správné zásady a charakter, které jsou obecně považovány za velmi důležité, mezi studentkami taneční konzervatoře ustoupily hodnotám výkonnostním ("podat co nejlepší výkon" a "všechno vydržet").

 

Dívky v obou skupinách vybíraly často hodnotu "mít přátele a známé" (22 % dívek taneční konzervatoře a 21,5 % ostatních dívek). U dívek z taneční konzervatoře možná právě konkurenční prostředí a časté odloučení od rodiny určitým způsobem zvyšuje potřebu blízkých vztahů.

 

Další oblast, které jsme se v našem srovnání věnovali, bylo psychické zdraví studentek taneční konzervatoře a studentek kontrolní skupiny, sledované Dotazníkem všeobecného zdraví. Tento dotazník je určen k zachycení psychických obtíží a je oblíben zejména pro svoji strukturu čtyř škál, popisujících specifické dimenze psychických obtíží. Tyto škály zachycují somatické symptomy, úzkostnost a insomnii, sociální dysfunkci a depresi.

 

Studentky taneční konzervatoře skórovaly významně výše ve všech škálách tohoto dotazníku. Projevila se u nich úzkostnost (pocity podrážděnosti, napětí a strachu nebo narušený spánek), depresivita (pocity beznaděje, sníženého sebevědomí, nechuti do života), sociální dysfunkce (pocity nedostatečné kompetence) i více somatických problémů (bolesti hlavy, únava). Psychické zdraví studentek taneční konzervatoře je tedy oproti jejich vrstevnicím výrazně horší. Jedná se pravděpodobně o důsledek kombinace náročného životního stylu (studium, tréninky), konkurenčního prostředí, odloučení od rodiny, ale můžeme zde vidět i psychické důsledky typické pro hladovění a malnutrici (zvýšená depresivita, sociální stažení, narušený spánek).

 

Ukázalo se, že nízká hmotnost je pro studentky taneční konzervatoře skutečně profesně důležitá. Kvůli jejímu dosažení a udržení využívají zejména diet a intenzivního cvičení. Instrumentální hodnoty "podat co nejlepší výkon" a "všechno vydržet" jsou pro ně důležitější než pro jejich vrstevnice na jiných školách. Specifický životní styl a vysoké nároky, které jsou na ně kladeny, vedou k častějším psychickým problémům i ke zhoršení jídelních zvyklostí, tedy i k vyššímu výskytu mnohých příznaků poruch příjmu potravy.

 

PŘÍZNAKY PORUCH PŘÍJMU POTRAVY
	Vyšší než kritický skór dotazníku EAT	Body mass index ?17,5	Amenorea delší než 3 měsíce	Přejídání častěji než jednou týdně	Nespokojenost s tělem
Taneční konzervatoř	18,8 %	32,7%	12,0%	9,6 %	58,3 %
Kontrolní soubor	9,2 %	6,1 %	1,3 %	3,1 %	55,2 %

 

 

ZPŮSOBY SNIŽOVÁNÍ HMOTNOSTI
	Každodenní držení diet	Každodenní cvičení kvůli váze a postavě	Léky na zhubnutí častěji než 1x měsíčně
Taneční konzervatoř	12,5 %	36,9 %	2,9 %
Kontrolní soubor	3,6 %	13,9 %	2,8 %
	Úmyslné zvracení častěji než 1x měsíčně	Užívání projímadel častěji než 1x měsíčně	Užívání diuretik jednou za měsíc
Taneční konzervatoř	4,8 %	1,9 %	1,9 %
Kontrolní soubor	2,8 %	1,5%	1,5 %