- Uveřejněno na http://www.lekarna.cz.
Autor: prim. MUDr. Petr Sucharda, CSc.
"Podváha" není diagnóza, je to jen příliš nízká hmotnost k tělesné výšce. Většinou však svědčí o podvýživě.
Za normální se považuje index tělesné hmotnosti (BMI) v rozmezí 18,5 - 25,0. Mírně nižší hodnota může, ale nemusí být příznakem choroby - může jít jen o "hubenost" (např. modelky, adeptky soutěží Miss apod.).
Nedostatečný stav výživy (malnutrice) je důsledkem nepoměru mezi energetickými a výživovými požadavky organismu na straně jedné a využitelnou energií a živinami v potravě na straně druhé. Na rozdíl od obezity, kde je nepoměr opačný, má významnou úlohu i dostupnost a využitelnost živin, zvláště nenahraditelných (esenciální aminokyseliny, nenasycené mastné kyseliny, vitaminy, minerály).
Příčiny nedostatečné výživy jsou různé:
- nedostupnost kvalitní stravy (chudoba, válečné strádání)
- neschopnost příjmu potravy (nechutenství z různých příčin, včetně vedlejších účinků léků, obtížné žvýkání, poruchy polykání, zvracení)
- odmítání potravy (mentální anorexie, některá psychická onemocnění, politicky motivované hladovky)
- poruchy trávení a vstřebávání (malabsorpce, maldigesce - zejména onemocnění slinivky břišní a tenkého střeva - záněty, stavy po operacích)
- zvýšené nároky organizmu (závažná celková onemocnění, septické stavy, popáleniny, polytraumata, zvýšená činnost štítné žlázy), které nejsou pokryty z jakýchkoli důvodů
Pro posouzení stavu výživy je nutno posoudit historii onemocnění (anamnézu), subjektivní i objektivní příznaky:
- množství tukové tkáně
- úbytek kosterního svalstva
- únava, nevýkonnost
- zimomřivost
- pokles krevního tlaku, zpomalení srdeční akce a provést vyšetření
- stanovit BMI
- odhadnout podíl (procento) tukové tkáně
- vyšetřit koncentrace bílkovin v krvi, zejména albuminu a tzv. proteinů akutní fáze (rychle se obnovující bílkoviny)
- Závažný stupeň podvýživy se projeví zhoršením hojení ran, náchylností k infekčním komplikacím při snížené imunitě organismu
- otoky (z nedostatku krevních bílkovin)
- chudokrevností (z nedostatku železa, kyseliny listové, příp. vitaminu B12)
- osteoporózou (řídnutím kostí)
Jak se léčí (s důrazem na volně prodejná léčiva, pokud jsou relevantní), jak dlouho léčba a onemocnění (případně jeho příznaky) trvá?
- nejdůležitější je léčit příčinu (tzv. základní onemocnění)
- realimentace musí být pomalá, podle snášenlivosti nemocného
- útočnou léčbou bychom mohli způsobit další škody (průjmy) až ohrozit nemocného na životě (srdeční selhání)
- energetický přísun zvyšujeme pozvolna, v prvních dnech zhruba o 50 % ideální potřeby
- strava musí být snadno stravitelná, se správným poměrem živin
- podpůrnými opatřeními mohou být polyvitaminózní preparáty, enzymy usnadňující trávení, anabolické preparáty
- při postižení zažívacího ústrojí může být nutná enterální výživa (sondou, zavedenou za postižené místo, většinou na začátek tenkého střeva) nebo i parenterální výživa (do větší, tzv. centrální žíly - používají se sterilní infúzní směsi s definovaným obsahem jednotlivých živin)
Spolupráce nemocného při léčbě, aneb jaká je možná prevence?
Sledováním tělesné hmotnosti, zvláště při poklesu tělesné hmotnosti o 10 % a více, pokud nemocný nehubne z vlastní vůle. Tyto důvody by měly být důvodem návštěvy lékaře. Důležité je sledování dynamiky změn hmotnosti, hubenost totiž může být i tzv. konstituční, tedy geneticky podmíněná, po celý život.
V našich podmínkách jsou nejčastější příčinou závažné podvýživy mladých poruchy příjmu potravy. V počátku je rozlišení od prosté hubenosti obtížné, ale včasný zásah (odeslání k odborníkovi!, ne přemlouvání) je pro prognózu (dopady, následky) nemoci zásadní. Nestačí varovat před mentální anorexií nebo bulimií, ale především před nevhodnými jídelními zvyklostmi a nebezpečnými strategiemi kontroly tělesné hmotnosti (hladovky, diety, zvracení a projímadla), které jsou navíc dlouhodobě neúčinné.
|
