Autorka: Ing. Jana Sladká Ševčíková

Uveřejněno: časopis Apatyka 2/04

Když jsem začínala přednášet o poruchách příjmu potravy na školách a v různých vzdělávacích institucích, vymyslela jsem si úvodní otázku: "Proč jste prosím přišli na tuto přednášku?" a "Proč vás poruchy příjmu potravy zajímají?" Málokdy jsem se setkávala s konkrétní odpovědí. Stalo se mi dokonce, že přišla odpověď: "Víte, pomalu začínám mít potíže se zažíváním, už nemohu sníst to, co dřív. Jakmile sním něco mastnějšího nebo tučnějšího, je mi těžko, takže jsem se chtěla dozvědět, co proti tomu dělat..." Tak o tom hovořit nebudeme, poruchy přijmu potravy jsou zcela odlišné od poruch zažívání. Existuje mezi nimi velmi podstatný rozdíl.

Poruchy přijmu potravy se stávají v odborné veřejnosti stále více diskutovaným problémem, neboť vzrůstající počet postižených a následně hospitalizovaných osob již nelze přehlédnout. Bohužel, do ordinací lékařů se s tímto problémem přijde svěřit pouze mizivé procento dívek, a proto se dnes jen můžeme dohadovat, jaký je skutečný výskyt poruch přijmu potravy v populaci Uvádí se, že v České republice těmito chorobami trpí každá dvacátá dívka, tj. 6% rizikové populace. Osobně se domnívám, že jde o číslo daleko vyšší, odhadovala bych každou desátou až patnáctou mladou dívku nebo ženu.

Rizikovou skupinou mentální anorexie jsou dívky mezi 14. - 18. rokem života (jsou známy případy sedmiletých dívenek, hospitalizovaných s diagnózou mentální anorexie; odborná literatura uvádí dokonce případ čtyřleté holčičky s touto nebezpečnou chorobou). U mentální bulimie jsou to dívky a mladé ženy mezi 15. - 28. rokem života.

 

Nejedná se o onemocnění, která by se objevila jako naprosté nóvum. Poruchami přijmu potravy trpěli lidé již v dávné minulosti. Tak například extrémní dodržování půstu bylo původně součástí asketického života mnoha zbožných křesťanů. Později se dokonce v souvislosti s dlouhodobým odmítáním jídla mluvilo o nadpřirozených silách, či snad až vlivu ďábla. A to už je jen krůček k době, kdy nezdravé a dramatické formy odmítání jídla začaly být pokládány za známku duševní poruchy. Lékařský termín "anorexia nervosa" zavedl britský lékař William Gull v roce 1874. První věrohodně popsané případy mentální anorexie se pak začínají objevovat od druhé poloviny 19. století. Zpočátku byla mentální anorexie považována čistě za duševní poruchu. Od šedesátých let 20. století získává pověst "moderní a záhadné" choroby a k původnímu klinickému obrazu duševní nerovnováhy přibývají další dva podstatné rysy: neúnavná snaha o dosažení štíhlosti a narušené vnímání sebeobrazu (vjem tvaru vlastního těla). Mentální bulimie je na tom z pohledu historie obdobně, ovšem je mladší sestrou anorexie. "Nenasytné hltání" bylo časté zejména mezi privilegovanou vrstvou společnosti v době královských hostin a hodování. V lékařských kruzích byla mentální bulimie původně spojována s předpokládanými abnormalitami zažívacího ústrojí. Později byly stále více brány v úvahu emocionální a duševní faktory a lékaři postupně zaznamenávali nenasytnou chuť k jídlu u pacientek zotavujících se z mentální anorexie. Prvním popsaným případem bulimie je příběh Ellen Westové z roku 1944, který popisuje její neúnavný zápas proti obezitě, jenž ji dovedl až k násilnému zvracení a nadměrnému užívání projímadel.

 

Mnohé prameny a články ve společenských časopisech popisují mentální anorexii nebo mentální bulimii jako ženské onemocnění: "Mladá nadějná baletka onemocněla", "Chtěla být modelkou a vyhubla na smrt" apod. Čím dál více se setkáváme ale i s mužskými pacienty. V současnosti se zvyšuje nejen počet nemocných dívek, ale i počet mužů, kteří propadnou těmto nebezpečným chorobám. V České republice se setkáváme s poměrem 1:30, na třicet nemocných žen či dívek připadá jeden muž. V zahraničí ovšem udávají poměrné číslo daleko nižší; na deset nemocných žen jeden nemocný muž. Rizikovou skupinou jsou muži, kteří z profesionálních důvodů musí dbát o svoji postavu: tanečníci, baletní umělci, sportovci, cyklisti, žokejové apod.

 

Další ohroženou skupinou jsou ženy ve věku 40. - 45. let. Ženy, které si začínají uvědomovat nezvratný proces stárnutí, mají odrostlé děti a chtějí dohnat tzv. "druhou mízou" to, co jim domněle uniklo. Získávají pocit, že jedině silnou sebekázní, spojenou s náročnou a přísnou dietou, bičováním vlastní postavy a trýzněním v posilovnách zastaví tento přirozený proces.

 

MENTÁLNÍ ANOREXIE, MENTÁLNÍ BULIMIE, ZÁCHVATOVITÉ PŘEJÍDÁNÍ

Jedná se o zcela odlišné choroby s různou etiologií. Mají ale také mnoho společného díky tomu, že všechny souvisí s jídelními návyky a sociokulturními vlivy, často se vyskytují u jednoho pacienta současně nebo se střídají. O odborný názor jsem požádala nutricionistky z Dietologického centra v Brně Mgr. Nikolu Chudobovou a Mgr. Dagmar Čechovou.

 

Paní magistro. Jak nejlépe charakterizovat mentální anorexii?
Mgr. Nikola Chudobová:
Mentální anorexie je psychická porucha, při které postižená osoba touží za každou cenu zhubnout, neboť se cítí tlustá. Pocit tloušťky ale vůbec nesouvisí se skutečnou hmotností. Pacient se i při váze 40 kg cítí být tlustý. Nejčastěji touto poruchou trpí dospívající dívky. Na vzniku mentální anorexie se podílí především psychologické dispozice daného jedince, např. nadměrná ctižádostivost, touha zavděčit se, patologické sociální vztahy v rodině a sociokulturní vlivy, například ideál krásy. Zásadní chybou při mentální anorexii je dodržování velice přísné diety, často hraničící s hladověním. Dívky mnohdy přijímají pouze minimální množství stravy, které často sotva stačí k pouhému přežití.

 

Jak vypadá takový typický jídelníček nemocné dívky?
Mgr. Dagmar Čechová:
Měla jsem 14letou pacientku s mentální anorexii, která si k snídani vzala jablko, k obědu jogurt a k večeři dvě lžičky zeleninového salátu. Uvedené množství jídla je, bohužel, u mnoha postižených realitou. I laik na první pohled pozná, že množství stravy v tomto jídelníčku absolutně nemůže pokrýt ani kvalitativní, ani kvantitativní nároky na stravování dospívající dívky. Pro větší názornost srovnejme jídelníček mentální anorektičky s doporučovaným jídelníčkem pro dospívající 14letou dívku:

 

Snídaně	100 g celozrnného pečiva, l jogurt, pomeranč
Přesnídávka	jablko, 50 g sušenek
Oběd	čočková polévka, 150 g kuřete, 250 g brambor, míchaný salát
Svačina	30 g musli, 200 ml polotučného mléka
Večeře	80 g celozrnného pečiva, 50 g tvrdého sýra, rajče a paprika

 

Jaké negativní následky provází mentální anorexii?
Mgr. Nikola Chudobová:
Adaptace lidského těla na hladovění je spojena se snížením energetické potřeby organismu, s poruchami metabolismu a s posuny endokrinní aktivity. Tyto změny se s každým rokem trvání mentální anorexie ustalují, což znamená, že se dívka již nikdy nemusí plně uzdravit. To bohužel potvrzuje praxe. Onemocnění mentální anorexii narušuje nejen endokrinní systém a metabolickou rovnováhu, ale v návaznosti na tyto poruchy negativně ovlivňuje i činnost životně důležitých orgánů. Asi nejznámějším problémem mentálních anorektiček je vymizení menstruace, které v důsledku podvýživy směřuje až k naprosté neschopnosti otěhotnět. Mezi život ohrožující stavy patří srdeční poruchy, způsobené nedostatečnou výživou srdečního svalu. Jde o vážnou komplikaci, na niž dívky často umírají. Vyskytují se i poruchy ledvin, které mohou vést až k selhání tohoto orgánu. Špatnou výživou velice trpí tenké i tlusté střevo. To se projevuje jednak viditelnými trávicími obtížemi od zácpy a průjmů přes nadýmání až po nevolnost a zvracení. Jelikož střevo hraje důležitou roli v imunitním systému organismu, bývají i imunitní funkce často oslabeny, což vede k větší nemocnosti postižených.

 

Můžeme nějakým způsobem zabránit vzniku takto závažného onemocnění?
Mgr. Dagmar Čechová:
Onemocnění mentální anorexii postihuje tělo i duši jedince a v mnoha případech vede k doživotním psychickým i tělesným potížím. Jelikož základem onemocnění je psychiatrická diagnóza, je léčba mentální anorexie velice složitá a málokdy úspěšná. Jedinou možností, jak uchránit postižené před mentální anorexii, je důsledná prevence. Zde bych ráda apelovala především na příbuzné dnešních dospívajících dívek, ale i chlapců. Je nutné si uvědomit, že v dnešním světě, kde vládne vyhublý ideál krásy a spotřební kultura, diktující rychlý úspěch a peníze, jsou ohroženi všichni dospívající bez rozdílu. Odolat tlakům časopisů, propagujících dokonalá těla a raketové kariéry topmodelek je pro mladé dívky doslova nadlidská zátěž. Nezbývá tedy nic jiného, než svým dcerám, vnučkám a sestrám pomoci tento tlak překonávat. A pokud budete mít někdy chuť kritizovat či jen jemně naznačovat (pozor na podvědomé reakce!), že by se snad dívka měla podobat některé z modelek, raději se třikrát kousněte do jazyka. Mějte vždy na paměti, že mentální anorexie je většinou reakcí na neuspokojivé vztahy v rodině a nezájem nejbližších příbuzných. Mnoho dívek upoutává pozornost svých rodičů až v okamžiku, kdy stojí doslova na pokraji smrti. Proto volí cestu mentální anorexie, která jim většinou pozornost rodičů zajistí.

 

Obraťme nyní pozornost k další uvedené poruše, mentální bulimii. Čím je typická a čím se vlastně liší od anorexie?
Mgr. Nikola Chudobová:
Mentální bulimie se projevuje záchvatovitým přejídáním a následným zvracením. Záchvaty přejídání mají svůj původ v touze po štíhlé linii, která nutí ženy a dívky dodržovat diety. Ovšem po určitém čase držení diety je již tělo tak vyhladovělé, že postiženou osobu přepadne nepřekonatelná touha se najíst. Po takovém startujícím záchvatu přejídání přichází výčitky a deprese. Jednoho dne se objeví "spásný" nápad řešit přejídání zvracením a projímadly. Takto postižená žena vkročí do začarovaného kruhu, který se skládá pouze z diet, přejídání, zvracení a nadužívání projímadel. Bulimičky většinou nebývají natolik tělesně ani duševně postiženy jako anorektičky, neboť jídlo zcela neodmítají. Na druhé straně - a v tom vidím největší nebezpečí této nemoci - bulimičku nelze rozpoznat, dokud ji nepřistihnete zvracet. Bulimičky mívají zcela normální hmotnost a vypadají zdravě. Vyskytuje se ale také kombinovaná porucha mentální anorexie a mentální bulimie, v některých pramenech uváděná jako bulimarexie.

 

Co byste poradily dívkám, které bojují se svojí váhou či tvarem postavy tímto způsobem?
Mgr. Dagmar Čechová:
Nebát se řešit problém s odborníkem. Míra postižení mentální bulimii záleží především na počtu zvracení či nadužívání projímadel. Ženy zvrací jedenkrát měsíčně, ale i třikrát denně. Čím častější zvracení, tím těžší jsou následné poruchy organismu. Uměle vyvolávané zvracení způsobuje úniky minerálních látek, což narušuje vnitřní rovnováhu organismu. Tento stav může vyústit v srdeční a dýchací potíže a negativně ovlivnit základní srdeční funkce, časté zvracení rovněž způsobuje poleptání zubní skloviny a jícnu, neboť trávicí šťávy obsahují silné kyseliny. Násilným zvracením se poškozuje i funkce žaludku, který pak není schopen udržet potravu.

 

Mgr. Nikola Chudobová:
Stejně nevhodná jsou projímadla. Jejich nadužívání je spojeno s postižením trávicího traktu. Střevo bývá užíváním projímadel natolik zničeno, že už nemusí být schopno vstřebávat základní živiny, např. vitamíny, minerální látky a bílkoviny. Tak vznikají různá postižení kůže, oslabení imunitního systému, nedostatečná tvorba svalstva, postižení kostí z nedostatku vápníku apod. Užívání projímadel navíc způsobuje po čase zácpu, která ústí v patologické procesy ve střevě, čímž se prohlubuje jeho poškození.

 

Kde tedy hledat východisko?
Jednoznačně v prevenci. Již kdysi jsem si přečetla moudrá slova: "Lepší deset deka prevence, než kilo léčby". U jakékoli nemoci, nejen u poruch pří jmu potravy, je vždy lepší prevence než snaha léčit již diagnostikovanou chorobu. V oblasti mentální anorexie, bulimie a záchvatovitého přejídání jde především o projevený zájem o ohrožené ženy a dívky, stejně tak o mladé muže v rizikových skupinách. Nelze přehlížet zvracení, neustálé diety a zneužívání projímadel. Mějme na paměti, že tyto nemoci negativně ovlivňují jednu ze základních funkcí lidského těla - přijímání potravy, prohlubují špatné stravovací návyky a vedou k nedostatečnému přijmu potravy, kterou každý člověk potřebuje k uchování plnohodnotného zdraví.

 

Kontakty:
Dietologické centrum
Bratislavská 2, Brno
nutriční specialisté
Mgr. Nikola Chudobová a Mgr. Dagmar Čechová
tel. 542 210 167, 777 628 132
www.nutritka.cz