Autor : MUDr. Martin Anders, CSc., 25. 7. 2000, uveřejněno na http://www.lekarna.cz/.

Děkujeme za laskavý souhlas k užití.

Co je mentální anorexie ?

Duševní choroba charakterizovaná nadměrným strachem z tloušťky spojeným s úmyslným a nevhodným snižováním tělesné hmotnosti vedoucím k výrazné vyhublosti.

Co je mentální bulimie ?

Duševní choroba charakterizovaná opakujícími se záchvaty přejídání a nadměrnou kontrolou váhy (hladovky, vyvolané zvracení nebo projímadla). Mentální anorexie a bulimie jsou jedním z nejčastějších, a pro svůj dlouhodobý průběh, zdravotní, psychické a společenské důsledky i jedním z nejzávažnějších onemocnění dospívajících dívek a mladých žen. Nemocní se neustále zabývají tím, jak vypadají, kolik váží a vytrvale se snaží zhubnout nebo alespoň nepřibrat.

Kdy se jedná, respektive je podezření, že by se mohlo jednat o mentální anorexii nebo mentální bulimii ?

Anorexie se od bulimie odlišuje výraznou vyhublostí, která je většinou spojena s poruchami menstruačního cyklu, zatímco pro bulimii je typický pocit ztráty kontroly nad jídlem. Některé příznaky mentální anorexie je možné pozorovat až u 6 % dívek na konci puberty. Později naopak přibývá těch, kterým se nedaří omezovat příjem potravy a začnou se přejídat, znovu hladovět nebo nuceně zvracet. Přísné diety, nadměrné cvičení nebo zvracení jim dávají pocit, že dokáží kontrolovat svoje tělo a ovládat strach z tloušťky. Problém je "jen" v tom, že se to nedá dlouho vydržet. Mentální bulimií trpí v České republice asi každá dvacátá dívka. Situace dnes dospěla už tak daleko, že mezi mladými ženami převažuje držení redukčních diet nad normálním chováním, tedy nad jídlem bez hubnutí a strachu z tloušťky.

Jak se léčí (s důrazem na volně prodejná léčiva, pokud jsou relevantní), jak dlouho léčba a onemocnění (případně jeho příznaky) trvá ?

Léčba mentální anorexie je velmi svízelná, neboť pacientky nechtějí spolupracovat. Lehčí formu lze léčit ambulantně, těžší onemocnění vždy vyžaduje pobyt v nemocnici a zajištění umělé výživy sondou nebo infuzemi. Léčení je vhodné doplnit o psychiatrickou léčbu a péči psychologa. Avšak ani léčba nemusí zajistit vyléčení. Ukazuje se, že se vyléčí asi 30 % nemocných, u 20 % dochází k chronickému průběhu a u 10 % se projeví těžké psychiatrické onemocnění, např. schizofrenie či endogenní deprese. Varující je to, že i v dnešní době asi 7 % nemocných na toto onemocnění umírá. Proto je vždy nutné vyhledat lékaře včas.

Podle dosavadních studií zvyšuje dieta riziko vzniku mentální anorexie nebo bulimie asi osmkrát. Nebezpečí diety samozřejmě zvyšují takové rizikové faktory, jako je obezita, nevhodné rozložení tělesného tuku, nevhodné jídelní návyky a vliv okolí. Významný je zejména vliv vrstevníků a rodiny. Intenzívní tlak na dodržování diet je dáván do souvislosti především s měnícím se módním ideálem a společenskou představou o kráse a zdraví. Současné ideální proporce, silueta a váha ženského těla jsou pro většinu žen prakticky nedosažitelné a v případě, že se o to přece jen pokusí, tak i zdravotně ohrožující.

Prvořadým cílem léčby je změnit jeho jídelní chování a postoje, oslabit strach z tloušťky a v případě, že je příliš vyhublý, zvýšit jeho tělesnou hmotnost. Těmto cílům odpovídá vstřícný, nedramatický a partnerský terapeutický vztah, ve kterém pacient hraje aktivní roli. Léčba, která v mnoha směrech připomíná trénink nebo otužování, je často bolestivá a únavná.

Pacient se postupně učí neustupovat strachu z tloušťky, vydržet nepříjemné pocity spojené s jídlem a zažíváním a snášet nejistotu života.

Tento přístup je vhodný pro většinu spolupracujících pacientů, kromě velmi vyhublých a na životě ohrožených anorektiček, které vyžadují intenzívní nemocniční léčbu. Především u mladších pacientů je nezbytná spolupráce s jejich rodinou. V těchto rodinách je vhodné už na počátku terapie pojmenovat často se vyskytující nejistotu, obavy a pocity viny.

Spolupráce nemocného při léčbě

Léčba poruch příjmu potravy je značně obtížná a zdlouhavá. Domácí forma léčby velmi často nevede k úspěchu a je nutné dívku hospitalizovat na dětské nebo psychiatrické oddělení nemocnice.

Podobně jako u jiných forem závislostí je i v případě lehčích případů mentální bulimie výhodnou metodou léčby svépomoc. V posledních několika letech se staly velmi populární svépomocné příručky, knihy, které obsahují detailně rozpracovaný program, jak překonat problémy s jídlem a naučit se normálně jíst. V jejím úvodu se nemocný seznámí s problematikou poruch příjmu potravy a v dalších kapitolách se postupně učí tyto problémy zvládat. Jednotlivé problémy jsou vysvětleny na konkrétních případech a nemocný je prostřednictvím různých úloh veden k nalezení a osvojení si vhodného řešení.

Pokud se chcete samy pokusit o návrat k normální stravě, doporučuje se :

Začněte jíst pravidelně, alespoň 5x denně, a to velmi malé porce jídla.

Snažte se udržet stravu v žaludku co nejdéle.

Pokuste se přijmout fakt, že nějaké kilogramy opět přiberete.

Vaši optimální tělesnou hmotnost nechejte posoudit rodičům nebo svým blízkým.

Jaká je možná prevence

V poslední době stále přibývá nemocných, kteří trpí některou z různých forem poruch příjmu potravy nebo se pohybují někde na její hranici. Rozšiřuje se věk počátku onemocnění, které se nevyhýbá ani mužům. I v případě poruch příjmu potravy platí, že předcházet rozvoji nebezpečných postojů a návyků je obvykle snazší, než je později měnit. Nestačí varovat před mentální anorexií nebo bulimií, ale především před nevhodnými jídelními zvyklostmi a nebezpečnými strategiemi kontroly tělesné hmotnosti (hladovky, diety, zvracení a projímadla), které jsou navíc dlouhodobě neúčinné.